V rakouském Linci se v dubnu 2017 konal 4. ročník Nuclear Energy Conference (NEC), na němž přednášející diskutovali o budoucnosti Evropského společenství pro atomovou energii (EURATOM). Organizátoři se rozhodli zaměřit se na toto téma ze dvou důvodů. Prvním je, že společenství slaví letos 60. výročí od svého vzniku v roce 1957. Druhým je, že po odchodu Velké Británie z EURATOMu oficiálně potvrzeném premiérkou Theresou May v březnu, se otevírá prostor pro změny.
V květnovém referendu hlasovalo 58 procent Švýcarů pro naplnění energetické strategie, která nepočítá s výstavbou nových jaderných reaktorů a předpokládá postupný přechod ke kompletnímu zásobování obnovitelnými zdroji. Podrobnosti přebíráme z článku, který na serveru energytransition.org publikoval Craig Morris.
V květnovém referendu hlasovalo 58 procent Švýcarů pro naplnění energetické strategie, která nepočítá s výstavbou nových jaderných reaktorů a předpokládá postupný přechod ke kompletnímu zásobování obnovitelnými zdroji. Podrobnosti přebíráme z článku, který na serveru energytransition.org publikoval Craig Morris.
Od konce března, kdy společnost Westinghouse vyhlásila bankrot, zatím nepadlo žádné zásadní rozhodnutí ze strany investorů rozestavěných jaderných elektráren Vogtle a Summer, kde Westinghouse plní roli generálního dodavatele. Ve hře tak zůstávají varianty dostavby podle původního projektu i redukce počtu reaktorů. Rozhodnutí bude záviset především na možnostech financování dostavby.
Stovky dělníků v závodě pro zpracování jaderných materiálů v Hanfordu v americkém státě Washington dostaly 9. května instrukci ukrýt se uvnitř budov. Důvodem bylo propadnutí stropu tunelu, který v poslední době sloužil jako sklad kontaminovaných vagónů. Po zborcení stropu a sesuvu zeminy se v tunelu utvořila díra o průměru kolem šesti metrů. Skladovaný materiál tak není od okolí oddělen žádnou bariérou. Podle vyjádření ministerstva energetiky nedošlo k úniku radiace ani k ozáření dělníků.
Ukrajinský jaderný fond je zatím tak chudý, že nemá peníze ani na likvidaci jednoho reaktoru z celkového počtu patnácti provozovaných. Půjčky ve výši 600 milionů eur, které získala Ukrajina na takzvaný program zvyšování bezpečnosti jaderných reaktorů, jsou totiž podmíněny vytvořením funkčního fondu na likvidaci jaderných zařízení. Formálně Ukrajina požadavky plní, ale peníze na jaderném účtu zdaleka neodpovídají potřebným částkám. Devadesát milionů eur, které má aktuálně ukrajinský jaderný účet k dispozici, nestačí ani na likvidaci jednoho reaktoru. Vyplývá to z vyhodnocení, které zveřejnila organizace CEE Bankwatch Network.
