Turecký úřad pro regulaci energetického trhu vydal licenci pro výrobu elektřiny v jaderné elektrárně Akkuyu, kterou plánuje na jihu země postavit ruská společnost Rosatom. Licence platí na 49 let do roku 2066 a zatím není jasné, jakou část z této doby bude elektrárna v provozu. Rosatom plánuje, že stavební povolení získá v příštích měsících a s výstavbou elektrárny začne během roku 2018. První ze čtyř plánovaných reaktorů má být spuštěn v roce 2023 u příležitosti stého výročí vzniku Turecké republiky.
Na přelomu dubna a května propukl rozsáhlý lesní požár v horách poblíž jaderné elektrárny Fukušima Daiiči, která byla zničena v důsledku vážné havárie po zemětřesení v březnu 2011. Požár postupně zachvátil přibližně 75 hektarů lesa na území kontaminovaném radiací uvolněné v důsledku havárie, během níž došlo k roztavení paliva v reaktorech.
Nový jihokorejský prezident Moon Jae-in hodlá v souladu s předvolebními sliby zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny a naopak omezit výstavbu uhelných a jaderných elektráren. Hlavní motivací je snaha o omezení znečištění a rizik spojených s provozem jaderných reaktorů. Mluvčí prezidentova týmu uvedl, že v příštích letech nebudou stavěny jaderné reaktory ani uhelné elektrárny. Konkrétním krokem bude uzavření reaktoru Wolsong 1 a zastavení plánů na výstavbu pátého a šestého bloku jaderné elektrárny Šin Kori.
V Dukovanech se konalo další zasedání vládou zřízeného Stálého výboru pro jadernou energetiku (SVJ). Přestože se zabývá přípravou investice do nových reaktorů ve výši stamiliard korun s dopadem na veřejné rozpočty a peněženky obyvatel, provází jeho jednání neobvyklá netransparentnost. Od letošního roku přestaly být z těchto zasedání zpracovávány zápisy, pořizovány místo nich jsou jen souhrnné závěry – tisková komuniké určená pro veřejnost. Vyplývá to z odpovědí Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) na žádosti Cally o zpřístupnění zápisů.
Vláda dnes schválením Surovinové politiky ČR znovu potvrdila zachování limitů těžby hnědého uhlí na velkolomu ČSA a celkový ústup od využívání hnědého uhlí jako hlavní energetické suroviny. Zásoby uhlí před limity mají být využity co nejefektivněji, aby se zabránilo plýtvání. Oproti původním snahám ministerstva průmyslu prosadit opakované posuzování limitů těžby je tento přístup realističtější a navazuje na schválenou Státní energetickou koncepci. Ta říká, že roční spotřeba hnědého uhlí klesne během dvaceti let o 70 procent.
Platforma proti hlubinnému úložišti považuje probíhající proces hodnocení vlivů nové vládní Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem na životní prostředí a zdraví lidí za zmařenou příležitost, jak otevřít potřebnou širší společenskou debatu o možnostech, jak naložit s dlouhodobě nebezpečným dědictvím jaderné energetiky. Taková veřejná diskuse a zhodnocení různých variant řešení tu zcela zásadně chybí. Celé čtyři roky od napsání koncepce (text byl finalizován již v červnu 2013) se Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) brání přerušit hledání a byť jen zvážit jinou možnost, než je rychlý výběr finální lokality pro hlubinné úložiště nejpozději v roce 2025 a jeho zprovoznění v roce 2065.
