Podle vyjádření francouzského jaderného dozoru ASN může společnost EDF po dokončení výstavby provozovat reaktor EPR ve Flamanville navzdory materiálovým vadám zjištěným v oceli tlakové nádoby reaktoru. Podmínkou je ovšem výměna víka tlakové nádoby nejpozději do roku 2024. Předběžné rozhodnutí ASN, které bude definitivně potvrzeno v říjnu po veřejném projednání, vychází z doporučení technického oddělení jaderného dozoru IRSN. Podle něj může být reaktor bezpečně spuštěn, ale bude vyžadovat stálý speciální monitoring po celou dobu provozu a výměnu víka tlakové nádoby po několika letech provozu.
Během veřejného projednání „Aktualizace koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v České republice“ a jejího posouzení na životní prostředí v Praze 28. června 2017, ke kterému vydala tiskovou zprávu kromě Zeleného kruhu a Cally také evropská organizace Nuclear Transparency Watch (NTW), se podařilo ve spolupráci s Callou – Sdružením pro záchranu prostředí zprostředkovat názory tří zahraničních expertů české veřejnosti a úřadům. Tato zpráva nejdříve stručně shrne hlavní body zahraničních příspěvků členů NTW a poté uvede následné reakce českých úředních orgánů a zpracovatele SEA.
Jaderná elektrárna Hinkley Point se dvěma reaktory EPR, kterou na zakázku britské vlády staví společnost EDF, bude ve srovnání s posledním odhadem dražší o 1,5 miliardy liber. Vyplývá to z vyjádření společnosti EDF ze začátku července. Celková cena elektrárny se tak dostala na úroveň 19,6 miliardy liber v cenách roku 2015. V hodnotě používané pro porovnání zdrojů různého výkonu se cena Hinkley Point dostala na 7120 eur/kW.
Během předposledního červnového týdne se celosvětový počet provozovaných jaderných bloků snížil o dva (na 407 jednotek). Ve Švédsku byl po více než 45 letech ukončen provoz reaktoru Oskarhamn-1. Jeho definitivní odstavení bylo naplánováno na konec června, ale po automatickém odstavení reaktoru v důsledku provozní poruchy se provozovatel rozhodl ukončit provoz bloku o několik dní dříve.
Další vydání občasníku JADERNÝ ODPAD přináší nezávislé informace o problému, který ovlivní budoucnost naši i mnoha generací dalších. Správa úložišť se ocitá v úzkých, přišla o průzkumná území a možnost provést geologické práce pro výběr lokalit do etapy s hlubokými vrty tak, jak plánovala.
Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), která hledá místo pro hlubinné úložiště vysoce radioaktivních odpadů, se rozhodla pokračovat v tradici popírání svých dříve vydaných slibů a prohlášení. Způsobila tak prohloubení nejistoty mezi samosprávami a obyvateli obcí, na jejichž území hledá místo pro hlubinné úložiště vysoceradioaktivních odpadů. Starostům oznámila, že zadala výběrové řízení na provedení geofyzikálních prací ve všech lokalitách [1]. Tedy prací, kvůli nimž byla na roky 2015-2016 stanovena průzkumná území pro geologické práce. Protože je však SÚRAO nezvládlo zrealizovat, nyní začalo účelově tvrdit, že již nejde o průzkumy, ale jen o výzkumy, pro které průzkumná území nepotřebuje.
