Aktuality

Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu  na samém počátku prázdnin 4. července schválil usnesení k problematice nových jaderných reaktorů v tuzemsku, které je dobrou ukázkou nekritické víry ve spasení české energetiky cestou štěpení atomů.

Během sovětské éry se v Kazachstánu podobně jako v tehdejším Československu a Německu začal těžit uran, který měl sloužit potřebám celého sovětského bloku. V 80. a 90. letech 20. století se z třiceti kazašských  uranových dolů vyvážela uranová ruda, která po obohacení představovala více než třetinu sovětské produkce.

Překlad článku Jima Greena publikovaného v časopise The Ecologist. Rok 2017 je pro jadernou energetiku jedním z nejhorších v historii. O krizi jaderného průmyslu otevřeně hovoří i jeho významní protagonisté. Bankrot společnosti Westinghouse je nejvýraznější ranou, která jaderný průmysl postihla, ale ekonomické problémy a odpor veřejnosti jej sužují globálně. Třebaže je letošní rok teprve za polovinou, velmi pravděpodobně se zařadí k nejhorším letopočtům v historii jaderné energetiky vedle let 1979, 1986 a 2011, kdy došlo k haváriím reaktorů v elektrárnách Three Mile Island, Černobyl a Fukušima.

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) posílila pochyby, zda nyní stamiliony a v budoucnu až miliardy korun mizející v Podzemním výzkumném pracovišti (PVP) Bukov v prostředí bývalých uranových dolů jsou účelně vydávané prostředky. Rozhodla se totiž utajit zásadní technicko-ekonomickou studii realizace výzkumného programu PVP Bukov, která měla doložit vhodnost lokality pro výzkumnou činnost pro hlubinné úložiště. Calla se proti takovému rozhodnutí brání rozkladem, protože uváděné argumenty – odkaz na autorské právo nebo že jde o pouhou „podkladovou informaci“, nenachází oporu v zákoně.

Hlavní investor jaderné elektrárny Summer v Jižní Karolíně, společnost Scana, se rozhodla ukončit výstavbu obou připravovaných bloků. Důvodem je neustálé prodražování výstavby reaktorů. Společnost už do ní vložila 9 miliard dolarů, ale aktuálně dvojnásobné zdražení oproti rozpočtu vedlo k rozhodnutí v riskantním projektu nepokračovat. Podle původních odhadů měly dva reaktory AP1000 dodávané společností Westinghouse stát 11 miliard dolarů, poslední odhady se vyšplhaly na 22,9 miliardy.

V listopadu 2016 dvě třetiny z třistapadesáti členné Občanské poroty státu Jižní Austrálie hlasovaly pro odmítnutí plánů na dovoz obrovského množství vysoko aktivního odpadu z celého světa s podnikatelským záměrem udělat z tohoto projektu výdělečný byznys. Všeobecně se předpokládalo, že porota založená a financovaná vládou bude loajálně hájit její zájem na prosazení hlubinného úložiště. Avšak nakonec místo „ano“ hlasovala porota „ne - za žádných okolností“.