Litevské Ministerstvo zahraničních věcí je znepokojeno zprávou z běloruského tisku informující o dalším možném incidentu v běloruské jaderné elektrárně (JE) Ostrovets dne 10. července 2016. Litva se situací v běloruské JE Ostrovets důkladně zabývá a v současné době prošetřuje, zda jsou informace správné. Podle běloruských zdrojů došlo před dvěma týdny v důsledku chybné manipulace s 330 tunovou tlakovou nádobou reaktoru k jejímu pádu z výšky 2-4 metrů. Informace o tom, zda došlo k poškození této důležité stavební součástky, jejíž neporušenost má zásadní význam pro jadernou bezpečnost, nejsou dostupné.
Správní rada EDF, která je nejvyšším výkonným orgánem společnosti, schválila 28. července ve večerních hodinách investici do britské elektrárny Hinkley Point. Deset členů rady hlasovalo pro, sedm bylo proti (všech šest zástupců odborů a jeden člen za menšinové akcionáře). Výstavba dvou reaktorů EPR za 18 miliard liber má být historicky nejdražší elektrárnou na světě. Ještě před hlasováním rezignoval na členství v radě jeden ze zástupců francouzské vlády Gerard Magnin, který s projektem nesouhlasil, zejména kvůli jeho finanční rizikům.
Francouzský jaderný dozor ASN pozastavil platnost zkušebního certifikátu pro parogenerátor bloku 2 jaderné elektrárny Fessenheim. Certifikát na výrobek společnosti Areva byl vydán v roce 2012, ale po detekci materiálových vad není aktuálně platný. Problematická součást byla vyrobena v továrně na výkovky Creusot, kterou Areva vlastní.
Nový občasník JADERNÝ ODPAD navazuje na zpravodaj „Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme!“, se nímž jste se v jeho žlutočerné podobě mohli potkávat už od roku 2001. Vydává ho opět Calla a Hnutí DUHA. V podtitulu nese „Zpravodaj o tom, co má zůstat skryto“. Má doplňovat spektrum informací, které zveřejňuje Správa úložišť radioaktivních odpadů tak, aby se všichni mohli lépe rozhodovat o budoucnosti své domoviny.
Státní Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) začala prověřovat další místa pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva a to jižně od Jaderné elektrárny Temelín a západně od Jaderné elektrárny Dukovany. V centru zkoumaného území „ETE – jih“ o ploše 31 km2 se ocitly obce Dříteň, Libív a Nová Ves, v těsné blízkosti jsou pak obce Jeznice, Chlumec, Velice, Malešice, Kočín a Knín. V ploše území „EDU - západ“ o velikosti 40 km2 pak leží Lipník, Dolní Vilémovice, Zárubice, Ostašov a Klučov mezi Třebíčí a Jaroměřicemi nad Rokytnou.
Dohoda pěti rozhodujících švédských parlamentních stran o změnách v energetické politice, která byla prezentována v červnu 2016, vyvolala řadu diskusí a reakcí. Hlavním důvodem jsou dva její body, které si protiřečí. Na jedné straně je v ní uvedeno, že Švédsko má být do roku 2040 kompletně zásobováno obnovitelnými zdroji. Na druhé straně dohoda umožňuje vydat povolení k výstavbě nových reaktorů, které by nahradily stávající.
