V překladu tohoto článku Jim Green, editor zpravodaje Nuclear Monitor, shrnuje své postřehy ke zprávám PINC „Nuclear Illustrative Programme“ vydané Evropskou komisí v dubnu 2016 a „PINC 2016, the Nuclear Illusory Programme“ vydané organizací WISE Paris v březnu 2016. Článek byl pro svou rozsáhlost rozdělen do dvou částí. I. díl je k přečtení zde.
Občané, kteří dříve protestovali proti jaderným elektrárnám, se nyní staví proti jejich likvidaci reaktorů. To se týká právě těch politiků, kteří dříve proti těmto elektrárnám protestovali.
Výzkumníci poukazují na extrémní teploty, které vznikly při tavení aktivní reaktorové zóny při havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima. Při teplotách nad 2.000 °C se roztékalo dokonce i betonové opláštění reaktorové nádoby. Oxid křemičitý je jedna ze substancí při výrobě betonu, při roztavování betonu se tak drobné částečky kyseliny křemičité dostaly do vzduchu. Ty obalily částečky césia a částečky železa a postaraly se tak po jejich ochlazení o pevný sklovitý obal.
Energetický koncern EnBW chce své dvě poslední, ještě provozované jaderné elektrárny v Phillipsburgu u Karlsruhe a Neckarwestheim (kraj Heilbronn) zlikvidovat okamžitě po jejich odstavení. O povolení požádala tato energetická firma příslušné ministerstvo životního prostředí. Informovala o tom samotná firma EnBW. „Tím bychom měli mít šanci, již v momentě odstavování elektráren začít hned s demontážními pracemi,“ sdělil zástupce firmy EnBW.
V překladu tohoto článku Jim Green, editor zpravodaje Nuclear Monitor, shrnuje své postřehy ke zprávám PINC „Nuclear Illustrative Programme“ vydané Evropskou komisí v dubnu 2016 a „PINC 2016, the Nuclear Illusory Programme“ vydané organizací WISE Paris v březnu 2016. Článek byl pro svou rozsáhlost rozdělen do dvou částí.
Litevské Ministerstvo zahraničních věcí je znepokojeno zprávou z běloruského tisku informující o dalším možném incidentu v běloruské jaderné elektrárně (JE) Ostrovets dne 10. července 2016. Litva se situací v běloruské JE Ostrovets důkladně zabývá a v současné době prošetřuje, zda jsou informace správné. Podle běloruských zdrojů došlo před dvěma týdny v důsledku chybné manipulace s 330 tunovou tlakovou nádobou reaktoru k jejímu pádu z výšky 2-4 metrů. Informace o tom, zda došlo k poškození této důležité stavební součástky, jejíž neporušenost má zásadní význam pro jadernou bezpečnost, nejsou dostupné.
