Komentáře

Bianco šek krytý Českou národní bankou?

Bianco šek krytý Českou národní bankou?

Všichni školáci, co teď místo chození do školy sedí před monitory, by měli ve středu přepnout a pozorně sledovat, jakou budoucnost jim poslanci a poslankyně nachystají. Sněmovna totiž v závěrečném čtení odhlasuje vládní Lex Dukovany. Zákon vytváří podmínky pro ještě štědřejší státní podporu pro stavbu nového reaktoru a k tomu doživotní výkup jeho vyrobené elektřiny. Tím nejméně do roku 2100 zatíží dorůstající generace.

Jen rok poté, co se deficit státního rozpočtu propadl na astronomických 360 miliard a zároveň na prahu ekonomické krize navrhuje Babišův kabinet poskytnout ČEZu stoprocentní a po dobu stavby neúročenou vládní půjčku. Ještě horší dopady na peněženky domácností patrně bude mít klauzule o povinném výkupu vyrobené elektřiny. Ministr Havlíček nově navrhuje prodloužit období, po které bude stát od ČEZu vykupovat vyrobenou elektřinu, ze 30 na 60 let. A pozor, za cenu, která by neměla být dopředu nijak zastropována. Bianco šek krytý Českou národní bankou je proti tomu riziková investice. Ve středu budeme přímými svědky, kdo z poslanců a poslankyň proti chystanému jadernému tunelu vystoupí: odmítne zákon jako celek podpořit a kdo například podpoří omezení výkupní ceny.

Předpoklad, že lze vysoutěžit cenu elektrárny ve výši 4 500 až 5 000 eur za instalovaný kilowatt, je nerealistický. Za věrohodný lze považovat odhad investičních nákladů (bez nákladů na financování) v intervalu 7 000 až 7 800 eur. To pro zamýšlený blok v Dukovanech znamená cenu v přepočtu kolem 250 miliard korun. Uvedenou cenu kromě nákladů na financování může prodražit zpožďování projektu, které je obvyklé a spíše jisté, plánuje-li ministr Karel Havlíček dobu stavby pouhých 7 let.

Jaderný zmocněnec vlády měl pravdu

„Stát není schopen po třech měsících odstranit billboardy u dálnice ani postavit Pražský okruh. Nemůžeme očekávat, že bude schopen postavit jadernou elektrárnu. To je iluze,“  sdělil v Českém rozhlase před třemi lety vládní zmocněnec pro jadernou energetiku a bývalý ředitel ČEZu, Jaroslav Míl. Billboardy se státu nepovedlo odstranit ani po třech letech.

Energie z nových jaderných bloků je už dnes několikanásobně dražší než elektřina z obnovitelných zdrojů, přičemž rozdíl stále narůstá. Znamená rovněž energetickou závislost a bezpečnostní rizika na dodavatelích stavby i paliva. A v neposlední řadě konzervuje zastaralou energetiku postavenou na velkých plýtvavých zdrojích namísto rozvoje decentralizované obnovitelné energetiky.

Plánovaný nový jaderný reaktor nemůže podstatnou měrou přispět k náhradě odstavovaných uhelných elektráren. Pokud by byl vůbec dostavěn, stalo by se tak daleko za horizontem, kdy musíme přestat vyrábět elektřinu z uhlí. Aktuální praxe ukazuje, že stavby jaderných elektráren v západním světě se proti plánům dvakrát až třikrát prodlužují a stejně o tolik zdražují. Tento trend bude spolu s nezadržitelnou proměnou zastaralé centrální energetiky dál narůstat a ČR nemůže kvůli propojenosti trhu s elektřinou stát stranou.

S velkou mírou jistoty lze očekávat, že dřív, než by byl případně zprovozněn nový blok v Dukovanech, začne se v Česku šířit spotřeba levnější obnovitelné elektřiny spolu s nabídkou řízení spotřeby a akumulace. Půjde pravděpodobně o elektřinu dováženou ze zahraničí, protože současná vláda sice o rozvoji obnovitelných zdrojů mluví, v praxi se mu však téměř nevěnuje. Téměř všechny kapacity zodpovědného státního aparátu se totiž věnují přípravě stále štědřejších podmínek na stavbu bloku v Dukovanech.

Potřebujeme nový plán pro českou energetiku. Tentokrát už opravdový

Řešení je jediné: přestat strkat hlavu do písku a přestat spoléhat, že nový jaderný blok bude dostavěn a vyřeší tak budoucí nedostatek elektřiny. Je potřeba opravdu poctivě porovnat jaderný scénář s variantou dodávek elektřiny z obnovitelných zdrojů. K tomu se sice už odhodlalo několik komisí, naposledy ta vládní uhelná, žádná z nich však zaměření na obnovitelné zdroje ve skutečnosti nepovažuje za možnou alternativu k riskantnímu projektu v Dukovanech, ale pouze za jeho doplněk. Přitom už podle středního, opatrného scénáře využití tuzemských obnovitelných zdrojů může Česko v roce 2030 udržitelným způsobem spotřebovávat víc než dvacet terawatthodin čisté elektřiny. Tedy skoro tolik, kolik jí v současnosti spotřebováváme z uhlí, zhruba 80 %. Předložené expertní výpočty potenciálu byly s posměškem a odkazem na nereálnost odmítnuty.

Středeční debata a hlasování ve Sněmovně by měly být dobře zaznamenány a popsány. Pokud vládě návrh projde, dnešní školáci by měli jasně vědět, na koho se jednou mají zlobit. Skoro všichni, včetně těch se sklonem k dlouhověkosti, by totiž následky Lex Dukovany platili celý život. Opozice by se zároveň měla začít připravovat na rychlé přepracování zákona po podzimních volbách. S přípravami nových scénářů pro českou energetiku může začít už dnes.

Psáno pro Hospodářské noviny

Edvard Sequens
Edvard Sequens
Od r. 1997 pracuje v občanském sdružení Calla – Sdružení pro záchranu prostředí České Budějovice jako konzultant a vedoucí projektů v oblasti energetiky, v letech 2000 až 2008 byl jeho předsedou. Byl v Nezávislé energetické komisi (Pačesově) a rovněž pracoval jako externí poradce ministra životního prostředí. Specializuje se na problematiku obnovitelných zdrojů energie. Za svou práci pro podporu využití sluneční energie obdržel Českou sluneční cenu 2002 od české sekce sdružení Eurosolar. Podílel se na zpracování alternativní představy nevládních organizací o podobě české energetiky Chytrá energie, www.chytraenergie.info

Další články autora:


Vytisknout  

Související články

O nás

Temelín.cz přináší nezávislé informace o jaderné energetice u nás i ve světě, jaké v běžných médiích nezískáte. Fakta o dnešních i plánovaných reaktorech, těžbě uranu a jaderných odpadech i o naší domnělé závislosti na elektřině z atomu a možnostech řešení.

Hnutí Duha logo Calla logo