Den proti úložišti připomněl opomíjený problém jaderné energetiky
V sobotu 15. dubna se na čtyřech lokalitách, na kterých státní Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) hodlá provádět geologické práce s cílem najít místo pro definitivní uložení vysoceradioaktivních zbytků z provozu jaderné energetiky, odehrál již sedmý ročník Dne proti úložišti. Od Pošumaví (lokalita Březový potok) přes Českobudějovicko (lokalita Janoch), Jihlavsko (lokalita Hrádek) až po Třebíčsko (lokalita Horka).
Různými způsoby veřejných akcí tu dotčené samosprávy i místní spolky ve spolupráci s Platformou proti hlubinnému úložišti upozornily, že se cítí být tímto ohroženy a že stále chybí naplnění vládních slibů o posílení práv obcí při rozhodování o jejich budoucnosti.
Konečné úložiště vyhořelého jaderného paliva je zátěž na mnoho generací, která zásadně promění život v místě, kde vznikne a podle hlasů starostů již nyní negativně působí samotná představa, že by u nich mohlo být. Ve výsledku to bude velká stavba, v podstatě hlubinný důl, který se bude rubat řadu let a další nejméně stovku má být v provozu. Po zprovoznění budou přijíždět transporty s vysoce nebezpečným odpadem, ten se bude muset přeložit do nových kontejnerů a postupně ukládat do vyrubaných prostor. Tak výrazný zásah do života obcí nelze udělat bez zapojení a souhlasu jejich obyvatel.
Představitelé obcí však podle dnešních právních norem nemají příliš možností, jak hájit oprávněné zájmy svých občanů. Pouze v některých povolovacích řízeních mohou podat své připomínky nebo se odvolat, rozhoduje však úřad nebo ministr, v jehož zájmu je povolení vydat. Případná žaloba nemá odkladný účinek na provádění průzkumných či stavebních prací. Spolurozhodování samospráv, které starostky a starostové žádají, je princip běžně používaný v mnoha demokraticky vyspělých zemích. Rozhodně pak v těch, kde již pokročili v povolování úložiště, jako ve Švédsku nebo Finsku.
Letošní ročník protestních akcí se odehrává v době, kdy v Poslanecké sněmovně leží vládní návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu. Vznik zvláštní právní normy, která by měla zajistit respektování zájmů obcí a jejích občanů v procesech, které se vedou k nalezení a povolení úložiště, předjímá atomový zákon z roku 2014. Evropská směrnice o jaderných odpadech rovněž počítá s tím, že veřejnost dostane příležitost účinně se účastnit procesu rozhodování týkajícího se nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. A Fialova vláda i ve svém aktualizovaném programovém prohlášení tvrdí: „Posílíme práva dotčených obcí při případném rozhodování o umístění hlubinného úložiště. Budeme vyhodnocovat i jiná řešení, než je konečné umístění hlubinného úložiště v ČR.".
Zmíněný zákon, který v lednu přijala vláda, bohužel obcím jimi požadovaná práva na skutečně funkční účast nedává. A navíc přichází pozdě. V aktuálně probíhajících řízeních, kterými mají být na všech čtyřech lokalitách povolena průzkumná území pro geologické práce, která se již nebudou opakovat, uplatněn nebude. SÚRAO ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu se totiž rozhodly na přijetí zákona ani nečekat. Organizátoři Dne proti úložišti letos tak mají o důvod víc pro pořádání svých protestů.
A tím třetím je snaha zkrátit naplánované geologické práce na polovinu, což přináší riziko, že ani nebude vybrána lokalita s nejvhodnějším horninovým podložím, které má zajistit bezpečnost úložiště na stovky tisíc let. Jen proto, že ČEZ chce na své jaderné investice čerpat úvěry za výhodnějších podmínek finančního trhu. A to může, jen když bude Česko splňovat podmínky, za kterých lze jadernou energetiku označovat za udržitelnou technologii v rámci evropské taxonomie. Jednou z nich je, že hlubinné úložiště pro vyhořelé palivo z reaktorů bude zprovozněno do roku 2050.
Den proti úložišti nemá ambici situaci změnit, ale upozornit, že dlouho neřešený problém vztahu státu a obecních samospráv se s tlakem na rychlý výběr finální lokality hlásí se stále větší naléhavostí.
Psáno pro Deník referendum.
