Drahý jaderný sen české vlády

Zdá se, že se ČEZ spolu s vládou chystají notně zadlužit Česko a budoucím spotřebitelům zdražit elektřinu.  Ministerstva průmyslu a financí chystají podklady pro vládu, které mají běžící tendr na jeden reaktor v Dukovanech překlopit na čtyřnásobek. Tedy v každé z našich jaderných elektráren by měly být postaveny reaktory rovnou dva.

V médiích vzbudila pozornost zejména utajovaná analýza uniklá z úřadu ministra Stanjury, která poprvé přiznává skutečnou cenu těchto atomových vizí. Jeden bilion korun, a pokud se k nim přidá cena financování s pomocí státu, vyrostou náklady na 1,75 bilionu korun. Jinak podáno, jeden blok za cca 250 miliard, s připočtením financování pak 440 miliard korun.  Tendr je u konce, po 4. říjnu se budou otevírat obálky, tak je potřeba připravit veřejnost, aby to překvapení nebylo moc velkým šokem.  Neplatí 140 ani 160 miliard korun, které bez jakékoliv korekce za strany většiny novinářů stále opakovali ministři průmyslu Havlíček a po něm Síkela. Původ těch zoufale podceněných čísel ale pochází z ČEZu.

Že to bude kolem 250 miliard na reaktor 1 200 MW (takový se vybírá pro Dukovany) jsme na základě analýzy jaderných projektů stavěných v Evropě nebo v USA tvrdili dávno. V poslední době třeba při prezentaci studie profesora Stephena Thomase Kdo chce stavět Dukovany? . Od zveřejnění uvedených zjištění ovšem cena rozestavěných projektů opět vzrostla a nejinak je tomu se zpožděním.

Například reaktory AP1000, které nabízí Westinghouse pro Dukovany (pokud svoji účast nestáhne, jak naznačují indicie  posledních týdnů) patří k velmi drahým produktům jaderného průmyslu. Na trh vstupovaly s tvrzením, že modulární výroba (části elektrárny jsou smontovány ještě v továrně a na místě stavby je sestavována z připravených modulů) zlevní výslednou investici. To se nepotvrdilo. Výstavba dvou bloků AP1000 v Jižní Karolíně skončila krachem. Investor, společnost Scana poté, co do stavby vložila 9 miliard dolarů se v roce 2017 rozhodla v riskantním projektu elektrány Summer nepokračovat. Podle původních odhadů měly dva reaktory AP1000 dodávané společností Westinghouse stát 11 miliard dolarů, poslední účty při odpískání stavby se vyšplhaly na 22,9 miliardy dolarů (přepočteno na velikost a evropskou měnu pro porovnání s jinými projekty 10 270 eur/kW). 
Akcionáři druhé dvojice těchto reaktorů ve Vogtle v Georgii v USA se rozhodli navzdory sedmiletému zpoždění a více než dvojnásobnému prodražení na 35 miliard dolarů (částky u obou amerických projektů jsou včetně nákladů na financování, v případě Vogtle v přepočtu 14 380 eur/kW) ve stavbě pokračovat a první dokončený reaktor je nyní uváděn do provozu. Ve výsledku tak budou mít odběratelé dražší elektřinu, než kdyby na počátku stálo rozhodnutí investovat finance i úsilí do levnějších obnovitelných zdrojů. K rozhodnutí přispěla velká, ale chybná důvěra v levnou jadernou energii a pobídky americké vlády k resuscitaci jaderného průmyslu. 

I druhý z uchazeč v tendru, francouzská EdF, má u svých projektů zpoždění a zejména jsou výrazně dražší, než původně měly být. Rozestavěný EPR Flamanville 3 ve Francii má nyní stát 13,2 mld. eur (tzv. overnight costs, tedy bez nákladů na financování), v přepočtu 8 100 eur/kW, k podobné ceně se dostalo finské Olkiluotto a rozestavěná dvojice reaktorů EPR v britské Hinkley Point C má stát dokonce již 38,2 mld. eur (opět overnight costs), tedy 11 700 eur/kW.

U korejské KHNP chybí dostatek informací, co je však jisté, tak z hlediska vyšších požadavků na jadernou bezpečnost v Evropě budou tyto dražší, než stavěné v SAE.  A co je podstatné, jak Korejci, tak Francouzi nemají pro Dukovany reaktor o výkonu maximálně 1 200 MW.  V jejich nabídce tedy bude reaktor, který nikde na světě nestojí ani si ho doposud nikdo neobjednal. ČEZ má být první. A tak vidina překročení nákladů a zpoždění je prakticky jistá, jako běžně  v těchto případech. 

Investice skoro dvou bilionů korun do jednoho z nejdražších zdrojů - jaderných reaktorů se nezbytně projeví v drahé elektřině. Ale až později. Skrze přijatý Lex Dukovany (zákon č. 367/2021 Sb.) nejdříve vše zaplatí státní rozpočet, přesněji půjčí peníze ČEZu, po dobu nejméně deseti let stavby nebude dostávat žádné úroky a teprve pak, pokud reaktory budou dokončeny a začnou vyrábět, se do ceny elektřiny tohle vše propíše.

Abychom mohli zaplatit tak nepředstavitelně obrovský balík peněz za jadernou vládní prioritu, jak ji nazval premiér Fiala, bude to znamenat také šetření, kde se dá. Včetně omezení peněz na jiné infrastrukturní projekty. Namísto představy o průmyslové křižovatce Evropy nám tak hrozí uvíznutí v dluhové pasti. 

Již zmíněná analýza Ministerstva financí podle novinářů Seznam Zprávy, kteří ji mají k dispozici: „upozorňuje, že Česko by očekávanou dvoubilionovou jadernou investici v příštích 20 letech zvládlo jen v případě, že se mezitím podaří „ve střednědobém horizontu“ konsolidovat veřejné finance. Což znamená vyřešit řádově dvousetmiliardový deficit mezi výdaji a příjmy státu. … Bude třeba vyřešit „řadu tlaků“ na veřejné finance, jako je „stárnutí populace, klimatické změny, bezpečnost a obranu nebo rostoucí náklady na dluhovou službu“. Jak autoři dokumentu zdůrazňují, musí tato a budoucí vlády „stanovit výstavbu nových jaderných zdrojů jako prioritu a provádět strukturální reformy“. "

Aktuálně probíhá modelování různých verzí energetické budoucnosti České republiky jako podklad pro rozhodnutí vlády o Národním energeticko-klimatickém plánu (horizont 2030) a Státní energetické koncepci (ta kouká do poloviny století). Jsou použity modely, které vybírají do mixu zdroje (včetně úsporných opatření) nejen podle jejich dostupnosti, ale také podle ceny tak, aby pokryly předpokládaný růst spotřeby. Modelování není bez problémů, protože ministerstva průmyslu a životního prostředí i do zelenějšího scénáře dosazují natvrdo jeden nový reaktor v Dukovanech a jeden v Temelíně, naopak se ve vstupním nastavení se objevily nesmyslně nízké stropy pro obnovitelné zdroje. A investiční cena pro jádro je v modelu pro sichr nastavena na polovině reality, takže výsledky jsou cinknuté od samého počátku. 

Jenže teď to vypadá, že práce desítek lidí a utracené peníze na toto modelování jsou jen jako zástěrka, protože se tu bez ohledu na výsledky a tedy i bez ohledu na efektivně vynaložené peníze na energetickou transformaci, má realizovat extrémně drahý jaderný sen ať to stojí, co to stojí.

Psáno pro obnovitelne.cz