Jádro jako udržitelná technologie? To tedy fakt ne
Na 22. prosince bylo avizované rozhodnutí Evropské komise, zda a s jakými podmínkami zařadit jadernou energetiku a spalování zemního plynu mezi udržitelné environmentální technologie v rámci taxonomie Evropské unie. Nestalo se. Zdroje z Bruselu hovoří o odkladu na leden. Odklad jistě vzbudil nelibost u mnohých českých politiků, kteří zastupují zájmy jaderného průmyslu a věří, že jeho silný tlak na úředníky komise i vrcholné politiky Unie byl úspěšný. Například bývalý ministr průmyslu Karel Havlíček z ANO se dal slyšet, že pokud jádro do taxonomie projde, „bude to možná jeden z největších úspěchů i naší vlády“. Od europoslance Alexandra Vondry z ODS pak zazněla výhružka o odstoupení z Pařížské dohody o ochraně klimatu, pokud Evropská komise neustoupí tlaku Česka, Francie a některých dalších zemí.
Byly to i obě komory českého Parlamentu, které v minulém týdnu na popud ODS přijaly mimořádné stanovisko žádající zařazení jaderné energetiky do taxonomie. Ideologické hlasování „o vedoucí úloze jádra“ bez potřebné odborné argumentace a diskuse, dostalo přednost. Nebýt poslanců opoziční SPD, kterým se nelíbila vstřícná zmínka o Green Dealu v usnesení, připomínala by situace hlasování Národní fronty svého času. Proti nikdo. V Senátu již naštěstí byla větší názorová pestrost.
Je zřejmé, že rozhodování Evropské komise bude navýsost politické, přestože na počátku mělo jít o odbornou záležitost a proto také jádro, ale ani zemní plyn ve zmíněné taxonomii až doposud nejsou. Jaderná energetika totiž nesplňuje kritéria, která jsou stanovena k zařazení pro jednotlivé technologie a činnosti, jež mají napomoci k plnění evropských klimatických cílů. Je sice nízkoemisní technologií, ale jsou s ní spojeny další dopady, které jsou v rozporu s kritériem „nezpůsobení podstatné újmu žádnému z environmentálních cílů“. Jsou to zejména:
- Jaderné elektrárny vyžadují velmi velké množství vody pro svůj provoz, zejména chlazení. Snížená dostupnost chladící vody, která je také důvodem pro omezení výkonu plánovaného nového reaktoru v Dukovanech, vede v posledních letech v zahraničí periodicky ke snížení nebo dokonce přerušení výroby elektřiny. Postupující klimatická změna přinese v Evropě ještě více sucha.
- Těžba uranové rudy způsobuje výrazné znečištění životního prostředí. Mezivládní panel pro změnu klimatu uvedl, že dopady těžby a zpracování uranu jsou srovnatelné s uhlím. Sanace uranových dolů v řadě zemí světa je stále nevyřešeným problémem. Uranový průmysl po sobě zanechal škody velkého rozsahu i v České republice, která byla nucena na jejich sanace od roku 1989 vynaložit již více než 40 miliard korun a dalších 60 miliard ještě vydá.
- Navzdory desítkám let vývoje jaderného odvětví zůstává problematická otázka nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími vysoko radioaktivními odpady, které zůstanou nebezpečné pro biosféru po další statisíce let. Hledání místa pro hlubinné úložiště v České republice se potýká s nesouhlasem dotčených obcí pro zásadní dopady do životů jejich obyvatel a rizika pro podzemní vody.
- Existuje riziko jaderné havárie s dramatickými následky pro životní prostředí, biologickou rozmanitost a lidské životy.
- Jaderná energetika je spojena s nebezpečím šíření jaderných materiálů zneužitelných pro jaderné zbraně prostřednictvím civilních jaderných programů.
Ještě před několika měsíci záležitost taxonomie v České republice prakticky nikoho nevzrušovala. Dnes jsou někteří schopni tvrdit, že bez uznání jádra za udržitelnou technologii se již žádné nové nepostaví. A přitom prosadili lex Dukovany, který má pro stavbu zajistit štědré státní zaúvěrování a penězi spotřebitelů elektřiny garantovanou výkupní cenu, takže by je vlastně celá taxonomie nemusela zajímat. Ta totiž dává pouhý signál, nikoliv příkaz pro finanční instituce, které technologie je vhodné podporovat a jestli je budou moci vykazovat jako udržitelné nebo nikoliv.
Již z dřívějška ale víme, že skutečným cílem bývalé vlády bylo po zařazení jádra do taxonomie zajistit jeho finanční podporu z evropských fondů. Nedávno s touto tezí přišel i guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Tato evropská podpora by ale šla na úkor jiných investic, třebas do nezbytných energeticky efektivních opatření. Nová vládní garnitura v tom nejspíš bude pokračovat. Avšak ředstava, že německý nebo rakouský daňový poplatník se bude podílet na dotování českých reaktorů, se jeví jako notně bizarní.
Edvard Sequens, psáno pro Deník Referendum
