Korejci do Dukovan a co nám vláda neřekla
Budoucnost české jaderné energetiky má být po dlouhé desítky let spjata s Jižní Koreou. Vláda potvrdila doporučení firmy ČEZ, že ze dvou zbývajících uchazečů o stavbu nových reaktorů v Česku to bude jihokorejská státní KHNP (Korea Hydro & Nuclear Power, dceřiná firma elektrárenského koncernu KEPCO), která by měla postavit dva nové reaktory v Dukovanech. I když je Francie nejbližším českým spojencem, se kterým se v Evropě snaží přesměrovat veřejnou podporu do financování atomové energetiky, francouzská EDF výběrovým sítem neprošla. Příští vlády by pak měly mít možnost na základě opce (a tedy bez nového tendru) objednávku rozšířit i na dva nové reaktory v Temelíně, podmínky ale ještě vůbec nebyly dojednány a kdo ví, zda někdy budou.
Zatímco nové francouzské reaktory ve finském Olkiluoto, francouzském Flamanville či britském Hinkley Point se staly dobře známým symbolem úpadku jaderného průmyslu s obrovskými zpožděními a násobným prodražením, o korejských projektech toho mnoho známo není. Důvodem není jen fyzická vzdálenost Evropy a Koreje, výrazná jazyková bariéra, ale také odlišná míra informační otevřenosti oproti západním zvyklostem. Ale i s výběrem korejské KHNP jsou spjata rizika pro českou energetiku.
Na první upozornil hned po ohlášení výběru zástupce společnosti Westinghouse, třetího z původních uchazečů, kterého vyřadila vláda již v lednu pro nesplnění ČEZem požadovaných podmínek. Firma se hodlá právně bránit vůči využití technologií použitých v nabízeném korejském reaktoru, podle ní KHNP nemá pro vývoz potřebná licenční práva. Kanadsko-americký Westinghouse je vlastníkem reaktoru System 80+ z konce minulého tisíciletí, který ale nikdy nebyl postaven. Z jeho konstrukce pak vyšel korejský model APR1400 a jak vidno i do Česka nabízený nový APR1000. Nevíme, zda firma podá novou žalobu, ale faktem je, že již dnes v Koreji probíhá arbitráž mezi KEPCO a Westinghouse, která se snaží zabránit „nepovolenému převodu duševního vlastnictví společnosti Westinghouse mimo Koreu“. Výsledek by měl být známý ke konci roku 2025.
Výběrem KHNP se Česko stane zkušebním polygonem pro stavbu nových jihokorejských reaktorů APR1000. Ty ještě nikde na světě nestojí a ani si je nikdo jiný neobjednal. Jejich nabídka pro Dukovany je dána především možnostmi dostupné vody pro chlazení. Pokud ČEZ hodlá provozovat staré dukovanské reaktory i po roce 2040, což ohlašuje a investuje desítky miliard do obnovy zařízení, pak se vedle nich vejde již jen nový reaktor o výkonu do 1200 MW. Korejský APR1000 má mít 1050 MW. Nyní mají být objednány dva.
Problematické se může ukázat, že Korejci nemají žádnou zkušenost s výstavbou v Evropě. Jedinou zahraniční zkušenost KHNP získala se stavbou reaktorů APR1400 v Barakah ve Spojených arabských emirátech. I zde byly bloky spuštěny tři roky po plánovaných termínech. Ty nemají řadu bezpečnostních prvků pro zvládání těžkých havárií nebo dvojitý kontejnment, který má eliminovat náraz letadla, které jsou ale vyžadované v Evropě. V souvislosti s vyšetřováním korupčního skandálu v korejském jaderném průmyslu skandálu mělo zaznít, že ve výsledném projektu reaktoru APR1400 zůstalo jen 10 až 20 % původních návrhů na zlepšení bezpečnosti. Došlo tak ke snížení nákladů na úkor bezpečnosti a byla to nízká cena, která vynesla KEPCO zmíněnou zakázku v SAE.
Připomeňme v té souvislosti, že v roce 2012 vyšel najevo obří skandál, kdy korejský jaderný dozor odhalil rozsáhlé falšování bezpečnostních certifikátů u řady součástí jaderných reaktorů, které umožnilo nasazení nestandardních dílů. Systém falšování fungoval pomocí sítě systematicky uplácených odpovědných pracovníků. Korejský jaderný dozor došel k závěru, že celkem byly zfalšovány tisíce zkušebních protokolů, které se týkaly jak náhradních dílů pro provozované reaktory, tak součástí pro rozestavěné bloky. V důsledku skandálu muselo být vyměněno tisíce dílů v několika elektrárnách a bylo uvězněno několik významných činitelů jaderného průmyslu včetně bývalého prezidenta společnosti KHNP. Navzdory pozitivním změnám v jaderném dozoru a nové legislativě, která upravuje veřejné zakázky je patrné, že v jihokorejském jaderném průmyslu není korupční a klientelistické jednání ležící v systému dodavatelských vztahů velmi hluboko uzavřenou kapitolou.
Rovněž v českém atomovém tendru KHNP uspěla nízkou nabídnutou cenou. Již před vyhlášením se spekulovalo, že firma obětuje zisk, pokud by jim zakázka otevřela evropské dveře k projektům ve Velké Británii nebo v Polsku. Premiér Fiala na vládní tiskové konferenci oznámil cenu 200 miliard za jeden, respektive 400 miliard za oba bloky. Až dodatečně se v důsledku tiskové zprávy korejské KHNP ukázalo, že jde o cenu „přibližnou“ a „odhad české vlády“. Podle Korejců„ o konečné ceně hodnotě zakázky má být rozhodnuto po jednání se společností KHNP“, takže výsledná dohodnutá cena se může ještě výrazně lišit. Každopádně k oznámené částce za oba bloky je potřeba připočíst náklady na financování, které ji ještě významně navýší. To vše s negativními dopady na státní rozpočet, který ČEZu zajistí bezúročné financování a na budoucí účty za elektřinu, protože spotřebitel vše bude platit. Přinejlepším do roku 2080.
Možná někoho překvapilo, že zatímco již padlo rozhodnutí vlády o tendru včetně počtu nových reaktorů, schválení návrhu státní energetické koncepce bylo odloženo. Nemělo by, do modelování a tvorby českých energetických a klimatických strategií se přílišné jaderné ambice promítaly od počátku. A tak jsou tyto promarněnou příležitostí jak transformovat českou energetickou budoucnost, pokud jsme v ní chtěli rychlé snižování emisí, větší energetickou bezpečnost, svobodu volby a třeba i méně vysoceradioaktivního odpadu.
Psáno pro Deník referendum.
