Pokoutně vstříc novým reaktorům?

Končící vláda pomalu, ale přesto pokračovala v přípravě projektu nových jaderných reaktorů. Podle akčního plánu rozvoje jaderné energetiky v České republice, který si k tomu schválila, jsou chystány souběžně dva nové bloky v Dukovanech a dalších dva v Temelíně. I kdyby se nakonec měly stavět „jen“ dva reaktory, vyjde investice přinejmenším na 350 miliard korun, nejspíše však ještě výrazně více a další stamiliardy zaplatíme na podporách jimi vyrobené elektřiny.  Už to je dostatečný důvod, aby veškeré kroky byly od samého počátku naprosto otevřené a nedospěli jsme po čase k nové „kauze OKD“, jen s mnohonásobně většími ekonomickými důsledky.

Žel realita ukazuje na opakování starých chyb se skrýváním. Vláda pro koordinaci přípravy zřídila Stálý výbor pro jadernou energetiku a jmenovala 10 jeho stálých členů zastupujících ústřední orgány státní správy a 15 nestálých členů ze státní správy a podnikatelské sféry.  Jmenovala také Jána Štullera svým zmocněncem pro jadernou energetiku. Od letošního roku není možné zjistit, o čem přesně se jednalo, protože z jednání výboru přestaly být zpracovávány zápisy či jiné záznamy o projednávaných záležitostech, pořizovány místo nich jsou jen souhrnné závěry – tedy nadmíru stručná tisková komuniké určená pro veřejnost.

Každý, kdo někdy řídil i mnohem menší pracovní tým ví, že bez pořizování zápisu či záznamu s úkoly a termíny plnění to příliš nejde.  V případě vládního výboru jde přitom o koordinaci více než dvou desítek různých subjektů. Je tedy pravděpodobné, že ministerstvo průmyslu nemluví pravdu, když se tímto způsobem snaží vyhnout naplňování zákona o svobodném přístupu k informacím.  Této nelichotivé interpretaci svědčí i zveřejněná zpráva, podle které mělo dojít na jednání výboru v září ke kontrole plnění úkolů. Podle čeho však měly být kontrolovány? Ale zejména, co se tedy snaží ministerstvo a výbor ukrývat a proč?

V září pronikly na veřejnost informace, že ČEZ dostal pokyn připravit materiál, jak energetickou firmu rozdělit. Ve stávajícím modelu státem většinově vlastněné akciové společnosti totiž stát nedokáže ČEZu nařídit investovat do drahých jaderných zdrojů bez toho, aby okamžitě propadla hodnota majetku akcionářů a tito se žalobami domáhali náhrady. Výsledkem stamiliardových přesunů by mohla být 100% státem vlastněná a politickými zájmy ovlivňovaná firma s uhelným a jaderným portfoliem zdrojů a vedle ní akciová společnost zaměřená na obnovitelné zdroje, obchod a distribuci.

Pokyn k přípravě dělení ale nevydala vláda, nýbrž „předsednictvo vlády“, tedy předseda s jeho místopředsedy.  Sám vládní zmocněnec Štuller se o zadání rozdělit ČEZ vyjádřil s překvapením, vládní výbor dle jeho slov o ničem takovém nejednal, jeho návrhy jsou jiné. Jenže ono předsednictvo vlády nemá žádné kompetence, prakticky v jednacím řádu neexistuje a, což je také důležité, opět nejsou zveřejňovány žádné podklady ani výsledky rozhodnutí.

Ta netransparentnost a zasahování politických stran do přípravy nových jaderných reaktorů by nás měly varovat. Obojí nás může přijít doslova pěkně draho.

Psáno pro HlídacíPes.org .