Komentáře

Ruské zájmy v Dukovanech

Ruské zájmy v Dukovanech

V souvislosti s cestou předsedy Sněmovny Vondráčka do Ruska se hovoří o možnosti stavět další reaktory v Dukovanech v režii Rosatomu. Opravdu chceme posilovat naši energetickou závislost a zvyšovat rizika stavbou nových jaderných zdrojů?

Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) schytal kritiku za svou nedávnou cestu do Ruska, zejména za své schůzky s ruskými politiky, kteří jsou na sankčním seznamu USA a Evropské unie. Probíral se však i možný jaderný rozměr jeho výletu, tedy jednání o stavbě nových atomových reaktorů v Dukovanech v režii Rosatomu. Nelze se tomu divit s ohledem na stoupající napětí při diskusích o způsobu, jak tuhle megainvestici ve výši stovek miliard korun vlastně zrealizovat. Vládní výbor pro jadernou energetiku urychleně dokončuje své zpožděné analýzy a premiér Andrej Babiš slibuje vládní verdikt do konce roku.

Mezi úkoly, které v červnu zadala vláda pro přípravu svého rozhodnutí, nacházíme také velmi specifickou záležitost: „detailně prozkoumat možnosti výběru dodavatele na základě uzavření mezivládní dohody, včetně přípravy rámcového modelového textu takové dohody a modelového postupu pro uzavření takové dohody“. Tedy obdoby smlouvy, jakou uzavřel v roce 2014 Vladimír Putin s Viktorem Orbánem, a ve které se Rusko zavázalo z 80 procent zafinancovat stavbu dvou ruských reaktorů v maďarském Paksi.

Podmínky poskytnutí úvěru ve výši 10 miliard eur teprve postupně vycházejí na povrch, neboť smlouva byla uzavřena jako tajná. Maďarské daňové poplatníky však moc nepotěší, protože půjčku budou muset začít splácet nejpozději v březnu 2026 bez ohledu na to, zda budou reaktory uvedeny do provozu. Dnes je jasné, že spuštěny včas nebudou, protože jen zahájení výstavby má již dnes dvouleté zpoždění a Orbán musel v polovině září vyrazit do Moskvy, aby se od Putina dočkal ujištění, že stavba začne „v nejbližší době“.

Když se podíváme na potenciální dodavatele reaktorů, kteří zareagovali na poptávku české vlády, pak od francouzské EDF/Framatome, amerického Westinghouse, čínské CGN, korejské KHNP nebo japonsko-francouzského konsorcia Atmea takovou formu financování a stavby cestou mezivládní dohody a vládního úvěru čekat nelze. Jedině od Ruska a jeho státní firmy Rosatom, v jeho případě však z řad bezpečnostních expertů zní silné obavy z rizik a posilování geopolitického vlivu u nás. Máme zadat strategickou stavbu zemi, která považuje naše zapojení v NATO za akt nepřátelství a vede proti nám informační válku?

A vracíme se k Vondráčkově cestě do Moskvy. Pochybnosti vzbuzují domluvy kolem firmy ČEZ a nových jaderných zdrojů, které mezi sebou mají mít Miloš Zeman a Andrej Babiš. Hradní pán otevřeně mluví o svém přání zadat stavbu nových reaktorů Rusku bez výběrového řízení. Jeho „poradce-specialista na Rusko“ Martin Nejedlý již jednání s Rosatomem v Moskvě absolvoval, aniž se naše veřejnost dozvěděla, co bylo obsahem i výsledkem.

Otazníky však visí i nad čínskou CGN, která je podobně plně státní a je obviňována z průmyslové špionáže ve prospěch čínského vojenského průmyslu. Před vpuštěním Číny do britského jádra varovaly nedávno z tohoto důvodu svého atlantického spojence Spojené státy.

Celé dění nutně musí vyvolat otázku – opravdu chceme posilovat naši energetickou závislost a zvyšovat rizika cestou stavby nových jaderných zdrojů? Nemáme jiné cesty, které by byly modernější, vhodné pro měnící se energetiku 21. století, vedly k razantnímu snižování emisí skleníkových plynů a byly v konečném důsledku i levnější? Jsem naprosto přesvědčen, že máme.

A proto mne tak potěšilo, když na pirátském semináři ve Sněmovně, který byl věnován výše zmíněné problematice, na jeho závěr od panelistů opakovaně zaznělo, že bychom nemuseli hledat jen odpovědi na otázku, jak nové reaktory postavit, ale jestli je vůbec potřebujeme.

Psáno pro Deník Referendum

Edvard Sequens
Edvard Sequens
Od r. 1997 pracuje v občanském sdružení Calla – Sdružení pro záchranu prostředí České Budějovice jako konzultant a vedoucí projektů v oblasti energetiky, v letech 2000 až 2008 byl jeho předsedou. Byl v Nezávislé energetické komisi (Pačesově) a rovněž pracoval jako externí poradce ministra životního prostředí. Specializuje se na problematiku obnovitelných zdrojů energie. Za svou práci pro podporu využití sluneční energie obdržel Českou sluneční cenu 2002 od české sekce sdružení Eurosolar. Podílel se na zpracování alternativní představy nevládních organizací o podobě české energetiky Chytrá energie, www.chytraenergie.info

Další články autora:


Vytisknout  

Související články

O nás

Temelín.cz přináší nezávislé informace o jaderné energetice u nás i ve světě, jaké v běžných médiích nezískáte. Fakta o dnešních i plánovaných reaktorech, těžbě uranu a jaderných odpadech i o naší domnělé závislosti na elektřině z atomu a možnostech řešení.

Hnutí Duha logo Calla logo