Komentáře

Černý den pro klima v jaderné sněmovně

Černý den pro klima v jaderné sněmovně

Převážná část vystoupení poslanců v rozpravě k zákonu o nízkouhlíkové energetice (Lex Dukovany) musela být pro jen trochu znalejší posluchače tristním zážitkem, protože potvrdila přetrvávající konzervativismus české politické reprezentace ve věci energetické koncepce. Tento postoj byl podpořen těžko uvěřitelnými dezinformacemi, které byly bez uzardění (možná ale pod rouškou nebylo vidět) prezentovány s cílem dále diskreditovat obnovitelné zdroje a představit jadernou energetiku jako klíčové řešení. Smyšlené a nepravdivé informace o obnovitelné energetice měly za cíl negativně ovlivnit postoj poslanců k obnovitelné energii a posílit přesvědčení o výlučnosti jaderného řešení. Podívejme se na to, jak uvedené údaje korespondují s reálnými projekty obnovitelné energie ve světě.

Prostorové nároky a potřebný objem elektřiny

Pan poslanec Babka citoval zprávu nositele Nobelovy ceny Nordhause. Těžko ovšem přičítat zprávu tomuto autorovi, protože je uveden v dodatku jen jako jeden z 15 recenzentů a v textu se několikrát odkazuje na jeho další práce. Autorka studie „Road to EU Climate Neutrality by 2050“ je Katinka M. Brouwer, LL.M. a editorem zprávy dr. Lucas Bergkamp.

Pan poslanec citoval ze zprávy část o prostorových nárocích obnovitelného systému. Aby Česká republika mohla vygenerovat 1 800 petajoulů (PJ) své současné spotřeby větrem a sluneční energií potřebovala by na to, podle výše uvedené zprávy, prostor 14 630 km2, respektive 43 758 km2. To by znamenalo nárokovat 19 %, respektive 55 % dostupné půdy na území České republiky. Dosažení stejné úrovně výroby elektřiny s využitím jaderné energie by vyžadovalo více než 269 km2. Uvedené požadavky plochy pro obnovitelné zdroje jsou však zatíženy chybou několika řádů.  

Mimo tuto závažnou chybu autoři zprávy vycházejí z předpokladu, že celková spotřeba energie bude stejná. Negují tak propočty, které byly učiněny v souvislosti se scénářem úplného zásobování obnovitelnou energií.

V této práci jsou porovnány energetické účinnosti výroby elektřiny, výroby tepla a spotřeba mobility. Ve srovnání s fosilní výrobou elektřiny poskytne obnovitelná produkce místo 40 % účinnosti 100% účinnost, v případě získání tepla z plynu z účinnosti 85 % na 340 % při použití tepelného čerpadla (zvýšeno o teplo okolí) a v případě mobility provozované s fosilními palivy z 25-40 (50) %. Z toho sice plyne zvýšení spotřeby elektřiny, které ale neodpovídající současné hladině celkové energetické české spotřeby 500 TWh (1800 PJ), byla by ale na základě uvedených úspor primárních fosilních energetických zdrojů nižší. Podle práce týmu LUT pod vedením Christiana Breyera – počítá se zvýšením pro Českou republiku a Slovensko (obě země bere jako jeden region) ze 100 TWh (2015) na 139 TWh (2050).
Porovnejme uvedenou prostorovou potřebu obnovitelné energie s údaji z Vídně. Tam město před několika lety nechalo na bázi distantních měření zhotovit mapu výnosů sluneční energetiky (fotovoltaiky, resp. solární termiky), tzv. solární katastr.  Na základě geodat bylo vyhodnoceno 64 % střešní plochy jako vhodné pro solární energetiku, což odpovídá využitelné ploše 34 km2. Teoretický fotovoltaický potenciál byl stanoven na 5,4 TWh ročně.

Zastavěná plocha v ČR je 1300 km2, na základě analogie s Vídní z toho plyne 832 km2 střech vhodných pro solární energetiku. Neuvažuji v tomto případě rozdíl mezi zastavěnou a střešní plochou, ani to, že venkovské prostory mají vyšší podíl střešní plochy na obyvatele. Dostupná plocha je tedy více než dostačující k tomu, aby jen z fotovoltaiky bylo získáno celkové roční množství elektřiny generované v ČR. V „Nordhausově“ zprávě je potřebná plocha minimálně 40krát nadhodnocena.
Obdobné můžeme odvodit pro větrnou energii. Uvedená Breyerova práce počítá s 29 % větrné energie, což pro ČR vychází na cca 29 TWh. To představuje při ročním plném výkonu (FLH) 1750 hodin a pro větrné elektrárny 4,5 MW celkem 3500 větrných elektráren. U této třídy se udává průměr spodní průměr stožáru větrné elektrárny 6-8 metrů.  Větrné elektrárny mohou být umístěny podél dopravní infrastruktury, v lesích a na loukách. Nepotřebují více plochy než jen svůj průměr. Což při tomto uspořádání představuje v sumě necelých 20 km2. Využitelnost území okolo větrné elektrárny se nemění. 

V SRN ale již byly úspěšně odzkoušeny větrné elektrárny s FLH identickým jako jaderná elektrárna (okolo 80 %).

Jakou pozici má obnovitelná energetika na světě?

K začátku roku 2021 dosáhlo nebo překročilo 100 % elektřiny z obnovitelných zdrojů 11 zemí; 12 zemí přijalo zákony k dosažení 100% obnovitelné elektřiny do roku 2030; 49 zemí přijalo zákony k dosažení 100% obnovitelné elektřiny do roku 2050; 14 států a teritorií USA přijalo zákony nebo výkonná nařízení k dosažení až 100% obnovitelné elektřiny v letech 2030 až 2050; více než 300 měst po celém světě přijalo zákony k dosažení 100% obnovitelné elektřiny nejpozději do roku 2050; a více než 280 mezinárodních podniků se zavázalo k 100% obnovitelné energii v rámci svých globálních operací. Pouze Dánsko však přijalo zákony k dosažení 100% obnovitelné energie do roku 2050 ve všech odvětvích.

Má ČR výjimečně špatné podmínky?

Stále opakovaná mantra, že u nás nejsou podmínky, je účelovou manipulací. Jak by jinak bylo možné, aby město Hassfurt bylo plně zásobováno obnovitelnou elektřinou z lokálních zdrojů, mělo akumulaci do vodíku a bylo vývozcem stejného objemu elektřiny jako spotřebuje? Leží na moři nebo ve slunné Itálii? Nikoliv, leží 150 km západně od Chebu.

Nebo energoautarkní osídlení ve švédském v městečku Vårgårda, zásobované celoročně jen z fotovoltaiky na střeše obytných domů na místě, které má průměrně o 20 % méně slunce a teplotu o dva a půl stupně nižší než v České republice. V noci překlenuje nedostatek elektřiny bateriový systém a v delším období, v zimě, vysoce komprimovaný elektrolyticky získaný vodík.

Kolik stojí jaderná a obnovitelná energie?

I vystoupení dalších poslanců bylo kvintesencí neznalosti a lží o obnovitelných zdrojích, které jsou, jak jsme se mohli přesvědčit, šířeny nejenom motivovanými novináři, ale i našimi zástupci. Pan poslanec Zahradník doložil, jak se sám vyjádřil, že obnovitelné energie nejsou řešením, když mimo další prohlásil, že jádro bude i roce 2050 levnější než obnovitelné zdroje.

Podle newyorkské banky Lazard, která desítky let spolupracuje s největšími energetickými giganty (Enel, Areva, RWE, Iberdrola…) byla v roce 2020 cena v případě krystalické fotovoltaiky 31-42 USD/MWh, v případě větru 29-54 USD/MWh a u jaderné energetiky 129-198 USD/MWh se středními operačními náklady ve výši 29 USD/MWh, tedy na hranici celkových nákladů pro vítr či slunce.

Termíny připojení finské jaderné elektrárny Olkiluoto a francouzské jaderné elektrárny Flamanville, jsou zpožděné o více jak deset let. Stavba Olkiluoto 3 se mnohonásobně prodražila, což přivedlo společnost AREVA v roce 2016 do likvidace. Francouzský stát vložil 2 miliardy EUR do rekapitalizace společnosti AREVA S.A. a tak ve skutečnosti dotuje výstavbu elektrárny ve Finsku.

Stavba Flamanville 3 byla zahájena v roce 2007. Zpráva francouzského účetního dvora z roku 2020 uvádí, že náklady vzrostly z 3,4 miliardy EUR v roce 2007 na 12,4 miliardy EUR bez dalších 6,7 miliardy EUR na ostatní náklady, celkem tedy 19,1 miliardy EUR. Toto předpokládané zvýšení nákladů o 15,8 miliard EUR celé nese firma EDF. Že bychom zvládli stavbu lépe než Finové, země s nejnižším skórem vnímané korupce?

Údajný odpor občanů SRN

Pan poslanec Zahradník rovněž zmínil odpor občanů v Německu proti obnovitelným zdrojům energie. Koncem minulého roku byl proveden průzkum veřejného mínění o obnovitelných zdrojích, výsledkem bylo zjištění, že 86 % obyvatel Německa podporuje další rozvoj obnovitelných zdrojů a pouhá 4 % považují další rozvoj za nedůležitý.

Recyklace listů větrných elektráren a panelů

Likvidace a recyklace není podle pana poslance známa. Je škoda, když se k této věci vyjadřuje, že nic netuší o evropském sdružení PV CYCLE, které dosahuje 96 % míry recyklace základních fotovoltaických materiálů, natož o technologii, která je od roku 2010 komerčně dostupná pro výrobu cementu z vrtulí větrných elektráren, kde polymery a uhlíkatá vlákna nahradí část paliva a skleněná vlákna část anorganické vsázky do cementářské pece.

Poslanec Zahradník také bohužel nikdy neslyšel o sektorovém propojení, takže neví, co se bude dělat s přebyty letního fotovoltaického proudu. Ten lze využít pro syntézu pohonných hmot na bázi vodíku a oxidu uhličitého ze vzduchu, či na výrobu energetických plynů (metanu či vodíku) a jejich dlouhodobé uskladnění. Další možnost představuje ohřev vody pomocí tepelných čerpadel do domovních nebo velkokapacitních sezónních zásobníků horké vody pro vytápění.

Nadhodnocená cena akumulace

Pan poslanec Zahradník uvedl, že akumulace jedné hodiny celkové spotřeby ČR by stála 250 miliard korun. Jak tato částka obstojí ve srovnání se skutečnými náklady, jaké byly realizovány v kalifornském projektu Eland? Průměrná hodinová spotřeba elektřiny v ČR činí v průměru 8,4 GWh.  V kalifornském projektu Eland činí cena na uskladnění fotovoltaické elektřiny 98 000 USD/GWh, což by za uskladněnou průměrnou hodinovou spotřebu ČR v přepočtu odpovídalo cca 17,5 milionu Kč. Je zřejmé, že skutečná cena elektřiny bude nižší, protože ne každou kWh elektřiny bude třeba uskladnit.  Investiční náklady na uskladnění 1 GW v projektu Eland činí při 310 USD/kWh, tj. 6,57 miliardy Kč na jednu GWh, tedy 55,2 miliardy investičních nákladů na hodinovou spotřebu ČR. Pan poslanec uvedl cenu čtyři a půl krát vyšší, než odpovídá reálným investičním nákladům v Kalifornii.

V scénáři 100% zásobování obnovitelnou energií počítá prof. Breyer se zásadním podílem dlouhodobé a velkoobjemové akumulace do syntetického metanu uskladněného v podzemních zásobnících plynu, který může energeticky pokrýt i dlouhá mrazivá období bez větru, jako zažíváme v současné době (únor 2021).

Jaderná energie a klima

Hlavním argumentem pro stavbu jaderných reaktorů je snížení emisí oxidu uhličitého ze spalování fosilních paliv. Jedná se o relevantní argument?
Klima je celosvětové, proto nelze posuzovat pouze Českou republiku. Současná celosvětová jaderná výroba se svými asi 440 reaktory pokrývá 10 % elektrické výroby a 2 % celkové energie. Vodní elektrárny a OZE pokrývají 25 % výroby elektřiny. Kdybychom chtěli zvýšit podíl jaderně generované elektřiny na 35 %, museli bychom nejpozději do roku 2050 postavit přibližně 1000 nových reaktorů a 200 jako náhradu starých reaktorů, které bude nutno uzavřít. V roce 2020 bylo připojeno k síti 5 nových reaktorů a 6 jich bylo odstaveno. 

Asi sedmdesát zemí, jak již bylo uvedeno, se rozhodlo založit svou energetiku na 100% obnovitelné energii. Zbývá tedy asi 130 zemí. Z toho jistá část nemá vodu na nutné chlazení, nemá centralizovaný energetický systém s vhodnou distribuční soustavou či nezbytné prostředky. Těžko odhadnout podíl, minimálně řekněme 30 zemí.

Je realistické, že by světové společenství v současnosti ekonomicky oslabené virovou epidemií, bylo schopné vystavět v každé ze 100 zemích 12 nových reaktorů? A to včetně přípravy projektu, povolení, výběrového řízení, výstavby a zkušebního provozu? Za 30 let? A i kdyby, tak co s těmi zbývajícím 40 % elektřiny a pětinásobkem další energetické spotřeby?

Pro záchranu klimatu je jen jediná cesta: co nejrychlejší výstavba 100 % obnovitelných zdrojů. To vyjádřil nedávný dokument, k němuž se již přihlásily desítky renomovaných vědců z významných univerzit.

Ostatní poslanci ve svých vystoupeních hovořili o tom, že neproběhla dostatečná diskuse, že v návrhu zákona není vyřešeno financování projektu a řešili geopolitické aspekty nebo žádali celý bod vyškrtnout. Žádný z nich ale explicitně nevyjádřil substanciální pochybnosti nad jadernou energií.

Milan Smrž
Milan Smrž
Autor je chemik, vynálezce a publicista a autor desítek původních sdělení, vědeckých článků a patentů. Působil jako asistent na Katedře energetiky VŠCHT Praha. Od roku 2000 je předsedou národní sekce a 2003 byl zvolen viceprezidentem evropské asociace EUROSOLAR pro obnovitelnou energii. Vedle toho se věnuje přímé ekologické výchově a projektové i fyzické realizaci energetických projektů v rámci oficiální české rozvojové spolupráce v Zambii. Vede sekci energetiky ve skupině udržitelných technologií.

Další články autora:


Vytisknout  

Související články

O nás

Temelín.cz přináší nezávislé informace o jaderné energetice u nás i ve světě, jaké v běžných médiích nezískáte. Fakta o dnešních i plánovaných reaktorech, těžbě uranu a jaderných odpadech i o naší domnělé závislosti na elektřině z atomu a možnostech řešení.

Hnutí Duha logo Calla logo