Konečné skladování radioaktivních odpadů představuje problém. Transport radioaktivních odpadů je spojen velmi často s místními protesty aktivistů, kteří se přivazují na mosty nebo blokují železniční trať. Takové protesty jsou velmi časté například v Německu, Francii nebo Velké Británii. Od té doby, co se lidé ve 40-ých letech minulého století rozhodli, že začnou využívat jaderné elektrárny pro výrobu elektřiny, se nabízí otázka: Kam s jadernými odpady, které jaderné elektrárny produkují?
Městský soud v Praze zrušil rozhodnutí ministra životního prostředí, kterým bylo stanoveno průzkumné území pro hlubinné úložiště vysoko radioaktivních odpadů v lokalitě Čertovka na pomezí Plzeňského a Ústeckého kraje [1]. Jde již v pátý úspěch obcí a spolků, když jiné senáty téhož soudu zrušily platnost průzkumných území v lokalitách Březový potok v Pošumaví, Horka a Kraví hora na Vysočině a Magdaléna na Táborsku. Jediná žaloba týkající se průzkumného území Čihadlo na Jindřichohradecku neuspěla, ale obce i spolky se vůči rozsudku odvolaly. V případě poslední lokality Hrádek na Jihlavsku její obyvatelé na verdikt soudu zatím čekají. Celkem žaloby proti rozhodnutí ministra životního prostředí podalo 18 obcí a 6 spolků.
Společnost Southern California Edison (SCE), která provádí likvidaci jaderné elektrárny San Onofre, zveřejnila informaci o nehodě při manipulaci s jaderným odpadem. Barel s vyhořelým palivem se při transportu do nově vybudovaného skladu zachytil za část stavební konstrukce a nebyl usazen do správné polohy. Podle SCE šlo o chybu dělníků dodavatelské firmy, které SCE nařídila dodatečné proškolení. Firma deklarovala, že nedošlo k narušení integrity barelu, jehož poloha byla následně upravena v souladu s plánem.
Američané jsou po nedávném summitu Trump-Kim připraveni postavit se výzvám v oblasti jaderné energetiky, které byly po celá desetiletí u ledu. Mnozí si možná neuvědomují, že jedna z největších výzev je na domácí frontě. Spojené státy od oficiálního zahájení projektu Manhattan v roce 1942 vytvářejí stále narůstající zásobu jaderného odpadu. Profesor Rodney C. Ewing, ředitel Centra pro mezinárodní bezpečnost a spolupráci, hovoří o neschopnosti USA zajistit trvalé řešení ukládání a likvidace jaderného odpadu, která stojí Američany miliardy dolarů ročně.
Výroční zpráva o činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) v roce 2017, kterou na svém dnešním jednání projednala vláda, neříká vše. V opačném případě by ministři museli zvážit, zda postup SÚRAO, při němž byly i v loňském roce utraceny stovky milionů korun z jaderného účtu, vede k potřebným výsledkům. Zatímco v roce 2002 bylo vybráno pro hledání úložiště 6 lokalit na území 32 obcí, po šestnácti letech se ohroženo cítí obyvatelstvo již 52 obcí na 9 lokalitách a konflikt mezi samosprávami a zodpovědnými státními úřady eskaluje.
Nové informace věnující se problematice jaderných odpadů a událostem při vyhledávání českého hlubinného úložiště přináší další číslo zpravodaje JADERNÝ ODPAD č. 1/2018.
