I v poslední zbývající žalobě na platnost průzkumného území pro hlubinné úložiště vysoko radioaktivních odpadů v lokalitě Hrádek na Jihlavsku uspěly obce a místní spolek proti nekvalitní práci státních úředníků. Městský soud v Praze zrušil rozhodnutí ministra životního prostředí, kterým bylo toto průzkumné území v roce 2015 stanoveno.
Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vybírá, které z dnešních devíti lokalit mají pokračovat v procesu vyhledávání vhodného místa pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva. Do konce roku by měla ocejchovat čtyři z nich. Obce i spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti však nemají důvěru, že vybrány budou skutečně nejvíce bezpečné lokality. Přitom požadavky na tuto stavbu jsou zcela mimořádné, musí garantovat bezpečnou izolaci radioaktivních látek po příští několik set tisíc let. Výběr probíhá zcela netransparentně za zavřenými dveřmi bez předem jasných pravidel. Není zveřejněn postup, podle kterého se mají pomocí dostupných dat vybrat nejvhodnější území, starostům nejsou poskytnuty ani dříve slíbené výsledky geologických prací, které mají být podkladem pro výběr.
Obyvatelé obcí v lokalitách vybraných pro hledání hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů se potýkají s bezprecedentním zatajováním ze strany zodpovědné Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Přestože ta již vybírá a do konce roku chce navrhnout čtyři lokality z devíti do užšího výběru pro úložiště, nedává obcím možnost seznámit se s podklady, podle kterých mají být vybrány. Mnohokrát slíbené závěrečné zprávy shrnující výsledky geologických prací v okolí dotčených obcí stát ani několik měsíců po ohlášeném termínu starostům sedmi původních lokalit neposlal. V nových lokalitách u Dukovan a Temelína již zprávy sice mají, ale chybí v nich některé pro obce důležité části, například studie dopadů na životní prostředí.
Konečné skladování radioaktivních odpadů představuje problém. Transport radioaktivních odpadů je spojen velmi často s místními protesty aktivistů, kteří se přivazují na mosty nebo blokují železniční trať. Takové protesty jsou velmi časté například v Německu, Francii nebo Velké Británii. Od té doby, co se lidé ve 40-ých letech minulého století rozhodli, že začnou využívat jaderné elektrárny pro výrobu elektřiny, se nabízí otázka: Kam s jadernými odpady, které jaderné elektrárny produkují?
Městský soud v Praze zrušil rozhodnutí ministra životního prostředí, kterým bylo stanoveno průzkumné území pro hlubinné úložiště vysoko radioaktivních odpadů v lokalitě Čertovka na pomezí Plzeňského a Ústeckého kraje [1]. Jde již v pátý úspěch obcí a spolků, když jiné senáty téhož soudu zrušily platnost průzkumných území v lokalitách Březový potok v Pošumaví, Horka a Kraví hora na Vysočině a Magdaléna na Táborsku. Jediná žaloba týkající se průzkumného území Čihadlo na Jindřichohradecku neuspěla, ale obce i spolky se vůči rozsudku odvolaly. V případě poslední lokality Hrádek na Jihlavsku její obyvatelé na verdikt soudu zatím čekají. Celkem žaloby proti rozhodnutí ministra životního prostředí podalo 18 obcí a 6 spolků.
Společnost Southern California Edison (SCE), která provádí likvidaci jaderné elektrárny San Onofre, zveřejnila informaci o nehodě při manipulaci s jaderným odpadem. Barel s vyhořelým palivem se při transportu do nově vybudovaného skladu zachytil za část stavební konstrukce a nebyl usazen do správné polohy. Podle SCE šlo o chybu dělníků dodavatelské firmy, které SCE nařídila dodatečné proškolení. Firma deklarovala, že nedošlo k narušení integrity barelu, jehož poloha byla následně upravena v souladu s plánem.
