Ministr průmyslu Mládek provedl veletoč v procesu vyhledávání místa pro hlubinného úložiště vyhořelého paliva, když oznámil, že na pěti lokalitách (Čihadlo v okolí Lodhéřova na Jindřichohradecku, Magdalena v okolí Jistebnice na Táborsku, Březový potok poblíže Pačejova u Nepomuka, Čertovka v blízkosti Lubence a Hrádek u Dolní Cerekve na sever od Jihlavy) zmrazí další práce. Vyhledávání má pokračovat jen na lokalitách Horka v okolí Budišova na Třebíčsku a Kraví hora poblíž Rožné na Žďársku, kde podle svých slov „cítí politickou vůli k úložišti“.
Deklarovaná transparentnost jednání Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) dostala další trhlinu. Ředitel SÚRAO Jiří Slovák opakovaně, když s předchozím rozhodnutím neuspěl u soudu, poskytl Calle žádané informace pouze v omezené podobě se začerněnými klíčovými pasážemi. Konkrétně se jedná o zápisy z jednání Rady SÚRAO z let 2011 a 2012 a o Zprávu o kontrole tvorby rezerv na vyřazování jaderných zařízení za rok 2010 (níže ukázka z poskytnutých dokumentů). Calla se proto rozhodla Správu úložišť nominovat do letošního ročníku soutěže Otevřeno x Zavřeno v kategorii Zavřeno.
Sotva jiný spolkový stát tolik sázel na využívání jaderné energie jako Bavorsko. Ale zářící odpad tam nikdo nechce. Pomocí finty se snaží Horst Seehofer zamezit skladování jaderného odpadu v Bavorsku. Bavorsko v energetické revoluci vidí „národní úkol společnosti“. Spolková země prý proto raději půjde vlastní energetickou cestou. Nyní chce vláda Horsta Seehofera (CSU) vystoupit i v jaderné energetice z celostátního konsensu.
Pracovní skupinu pro dialog o hlubinném úložišti jaderného odpadu už opustili zástupci lokalit Hrádek na Jihlavsku a Březový potok na Plzeňsku. Jedná se o dvě území ze sedmi, na nichž stát hledá místo pro uložení vysokoradioaktivních odpadů. Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) navíc přes opačný názor obyvatel v obcích ohrožených výstavbou úložiště v letošním roce hodlá začít s geologickými průzkumnými pracemi. Proces vyhledávání úložiště v této podobě vyžaduje změnu. Nejprve je potřeba dobře nastavit pravidla a teprve poté hledat řešení, kam s jaderným odpadem.
Zpráva německé úložišťové komise je pesimistická: plán na uskladnění jaderného odpadu není podle ní udržitelný a uvedení konečného úložiště do provozu v roce 2050 je velmi nepravděpodobné.
Když byl v polovině 80. let 20. století hlouben Pilotní provoz pro izolaci odpadů (WIPP) v solných formacích na okraji města Carlsbad v Novém Mexiku, Kongres dal konkrétní pokyny pro skladování materiálů v jeho prostorách. Pouze nízkoaktivní odpad s transurany - tkaniny, nástroje a dokonce i půda kontaminovaná radioaktivním spadem v důsledku testování jaderných zbraní v USA - mohl zaplnit jeskyni o objemu 1,8 milionu m3 v hloubce více než 610 metrů pod povrchem.
