Německou debatu o otázce financování likvidace jaderných elektráren a jaderného odpadu okomentoval na serveru Energy transition publicista Craig Morris. Článek přinášíme ve zkráceném překladu.
Výzkum Texaské univerzity v Austinu ukázal, že solné vrstvy, které Německo nebo Spojené státy hodlají využít jako prostředí pro uložení jaderného odpadu, nevykazují předpokládanou úroveň nepropustnosti. Schopnost solných vrstev izolovat jaderný odpad od spodních vod v případě narušení primární bariéry (kontejneru) je oproti původním předpokladům nižší.
Calla ve spolupráci s místními spolky a některými samosprávami pořádá cyklus promítání švýcarského dokumentárního filmu "Cesta na nejbezpečnější místo Země" pro veřejnost obcí na Vysočině, pod nimiž by podle Správy úložišť radioaktivních odpadů mohlo skončit vysoce rizikové vyhořelé jaderné palivo.
Podle nové vědecké studie kontaminoval radioaktivní odpad z jaderného zařízení Sellafield v hrabství Cumbria mořské bezobratlé živočichy stovky kilometrů daleko, u západního pobřeží Skotska. Skotští vědci objevili stopy radioaktivního uhlíku vypouštěného ze Sellafieldu ve skořápkách ze slávek, srdcovek a břeženek až daleko na severu v Port Appin v Argyllu, 160 mil od nechvalně známého jaderného zařízení.
Vyšlo druhé číslo zpravodaje "Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme!" za rok 2015. S přelomem roku končí dlouhé období sporů o úložiště vedených „u stolů“. Do terénu vyrazí geologové a další odborníci, aby zanedlouho ukázali prstem na ty obce, které by měly pokračovat na cestě k tisíceletému spolužití s jaderným odpadem.
Vyšlo třetí číslo zpravodaje BEZJADERNÁ VYSOČINA, které svým zaměřením na Kraví horu uzavírá cyklus představení tří lokalit na Vysočině. Vznikalo v době předvánoční, kdy se lidé vyjadřovali k nové koncepci co s radioaktivními odpady a s napětím očekávali geologické průzkumy v roce 2016. Najdete v něm příspěvky od spisovatele Jurmana, starostky Jeřábkové ze Skryjí, přírodovědce Laciny a spolku Bystřičáci, a o aktivitách v Horce a Hrádku. Stáhněte si jej.
