Federální vláda Austrálie upustila od záměru vystavět úložiště jaderného odpadu na území původních obyvatel v Severním teritoriu. Skončila tak tak několikaletá soudní pře, ve které původní obyvatelé žalovali federální vládu a Radu Severního teritoria, že o umístění úložiště rozhodly bez jejich souhlasu. Obě strany se rozhodly nepokračovat v soudním sporu s tím, že projekt úložiště v lokalitě Muckaty bude ukončen.
Část sudů s jaderným odpadem v podzemním úložišti v Novém Mexiku se podobá časovaným bombám, jejichž časovač už odtikává. Zodpovědné federální úřady dospěly k závěru, že ve 368 sudech může dojít ke stejné chemické reakci, která pravděpodobně zapříčinila roztržení jednoho z nich v únoru tohoto roku, kdy se radioaktivní materiály dostaly nejen do prostoru úložiště, ale také do okolí. O zasažení pracovníků úložiště radiací jsme informovali zde.
Původním obyvatelům Austrálie, kteří se snaží zabránit výstavbě navrženého úložiště jaderných odpadů v Severním teritoriu, se dostalo na začátku června slyšení u soudu v Melbourne. Tradiční vlastníci pozemků v posledních osmi letech protestují proti tomu, že lokalita Muckaty byla vybrána pro ukládání jaderného odpadu bez řádného veřejného projednání.
Nádrže plné radioaktivních kalů v nejstarší části sellafieldského komplexu určeného pro výzkum jaderných technologií a přepracování vyhořelého paliva dobře ilustrují problém britského jaderného odpadu. Dlouhou řadu let výzkumníci a energetici pracující na britském vojenském i civilním jaderném programu odkládali vyhořelé palivo a další odpad do bazénů a cisteren, jejichž životnost je dnes u konce. V důsledku jejich bezstarostného počínání se Sellafield stal z pohledu dekontaminace jedním z nejproblematičtějším míst na světě.
Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) ve své výroční zprávě za rok 2013, kterou dnes schválila vláda, opět varoval, že činnost Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) z hlediska prokázání dlouhodobé bezpečnosti hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva je problematická. SÚJB by tak nemusel vydat povolení k umístění úložiště.
Celých 15 let potápělo Německo svůj radioaktivní odpad do Atlantiku v blízkosti evropského pobřeží. V roce 1982 byl potopen poslední z 220.000 sudů s radioaktivním odpadem. Nyní je mnoho z těchto sudu prorezavělých a mají trhliny. Berlín chce nechat zkoumat důsledky.
