Kde bude jaderné úložiště? Po mnoha letech je nedobrovolná hra s našimi domovy stále na začátku: obce i občané se brání tlaku státu a donedávna velmi diskutované geologické průzkumy nemohou začít. Rozdávají se nové karty, v nichž statisíce let nebezpečný odpad je tím Černým Petrem. Calla ve spolupráci s aktivními obyvateli míst, které stát vytipoval jako vhodné pro hlubinné úložiště vyhořelého paliva na Českomoravské vysočině začala vydávat zpravodaj Bezjaderná vysočina.
Kolem projektu hlubinného úložiště Yucca Mountain v americkém státě Nevada, jehož financování zastavila administrativa prezidenta Obamy v roce 2009, bylo v posledních měsících živo. V říjnu 2014 zveřejnil americký jaderný dozor (Nuclear Regulatory Commission – NRC) v důsledku soudního rozhodnutí třetí díl Zprávy o hodnocení bezpečnosti projektu. Některé citace z uvedené zprávy, zejména konstatování, že projekt „vyhovuje požadavkům kladeným na úložiště po jeho uzavření“, vyvolali nadšené reakce zastánců projektu. Další vývoj ovšem ukazuje, že nešlo o zlom, který by projekt reálně vracel do života.
Vyhořelé palivo z jaderných elektráren patří mezi nejnebezpečnější materiály vůbec. Jeho radioaktivita po vyjmutí z reaktoru je tak vysoká, že člověk, který by se s ním náhodou dostal do kontaktu, obdrží smrtelnou dávku ozáření během několika sekund. Navíc některé umělé, v reaktoru vzniklé radioizotopy, se budou rozpadat po dlouhé stovky tisíc let. Proto je potřeba tento vysoce radioaktivní, ale také toxický odpad dokonale izolovat od všeho živého na milion let. Takováto perspektiva se zcela vymyká dosavadním lidským zkušenostem.
Nové číslo zpravodaje "Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme!" Vám přináší nejen novinky z lokalit, ale také otevírá některé zásadní otázky. Je koncept trvalého hlubinného ukládání správný? Nebylo by vhodnější orientovat se na tzv. předávané správcovství? Máme ale řešení našeho odpadu přenechat dětem, vnukům či jejich vnukům?
Průzkumné práce pro vyhledávání hlubinného úložiště vysokoradioaktivních odpadů nezačaly v roce 2014 ani v jediném státem vybraném místě. Důvodem jsou nejen odvolání obcí a spolků ve všech lokalitách proti rozhodnutím Ministerstva životního prostředí, kterými byla povolena průzkumná území. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) také kvůli vlastním chybám zrušila veřejnou zakázku na zpracování projektu a provedení geologických prací. Nemá tak připraveny projekty těchto prací a nemůže o jejich povolení požádat.
V reakci na protest proti vytipování šesti lokalit pro finální úložiště radioaktivních odpadů vznikla v Dánsku na podzim roku 2013 „Studijní skupina pro etické posouzení problému jaderného odpadu” (SA), která společně s pěti občanskými iniciativami z postižených regionů hledá alternativní řešení, jak bezpečně skladovat radioaktivní odpad z vyřazené Národní laboratoře Risø.