Zatímco v půlkilometrové hloubce pod zemědělskou půdou na severovýchodě Francie zkoumají geologové vlastnosti jílových vrstev z pohledu možnosti jejich využití pro uložení jaderného odpadu, na povrchu se část vesnice Bure postavila proti záměru výstavby úložiště na odpor. Květnový pokus o uspořádání veřejného projednání záměru výstavby byl v důsledku hlasitých protestů odložen.
Minimálně do roku 2080 potrvá, než se Německo vypořádá s likvidací odstavených jaderných elektráren. Přitom poslední německé reaktory ukončí provoz již za deset let. Co do technické náročnosti půjde o jeden z nejobtížnějších úkolů století. Navíc se může v praxi zkomplikovat – co se stane, když energetické společnosti, kterým reaktory patří, zbankrotují před dokončením jejich likvidace?
Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) vnímá práci Správy úložišť radioaktivních odpadů při vývoji hlubinného úložiště jako neuspokojivou a upozorňuje, že nebude moci vydat povolení k umístění hlubinného úložiště v roce 2025. Plyne to z výroční zprávy SÚJB za rok 2012, kterou vzala na vědomí vláda. Obdobně zástupce SÚJB Peter Lietava na mezinárodním fóru vloni v říjnu varoval, že Správa úložišť nemá stanovena jasná bezpečnostní kritéria, podle kterých by měla již v roce 2018 vybírat dvě finální lokality.
Na konci března padlo v Německu rozhodnutí o ustanovení komise, jejímž úkolem bude určit kritéria pro výběr lokality, kde bude vybudováno úložiště jaderného odpadu. Ke vzniku komise přispěly protesty obyvatel v okolí Gorlebenu, kde lokalitu pro úložiště vybrala západoněmecká vláda v roce 1977.
Finský a švédský projekt jaderného úložiště, které bývají často dávány za úspěšný příklad, jsou ze seismologického pohledu dlouhodobě riskantní. Ve své přednášce nazvané Posouzení seismických rizik v časovém horizontu relevantním pro jaderný odpad to uvedl švédský seismolog Nils-Axel Morner.
Výzvu „K hlubinnému úložišti férově“, kterou na svém setkání 26. února přijali starostové měst a obcí a zástupci občanských sdružení z lokalit, kde stát zvažuje umístění hlubinného úložiště radioaktivních odpadů, podpořilo do dnešního dne 123 starostů měst a obcí, 27 sdružení a další jednotlivci i subjekty. Výzvu dnes zástupci podepsaných předávají na Ministerstvu průmyslu a obchodu, tak, aby se dostala do rukou ministrovi Martinu Kubovi. Dalším členům vlády a Parlamentu ji odešlou v následujících dnech.
