Celých 15 let potápělo Německo svůj radioaktivní odpad do Atlantiku v blízkosti evropského pobřeží. V roce 1982 byl potopen poslední z 220.000 sudů s radioaktivním odpadem. Nyní je mnoho z těchto sudu prorezavělých a mají trhliny. Berlín chce nechat zkoumat důsledky.
Pod tímto názvem zveřejnily 23. 3. 2014 německé noviny Frankfurter Allgemeine Zeitung materiál o tom, jak probíhá a co obnáší demontáž jaderné elektrárny Obrigheim, odstavené v roce 2005. Dříve či později bude nutné stejný problém řešit u všech jaderných elektráren, včetně Temelína a Dukovan. Německá zkušenost naznačuje, co nás čeká a kolik to bude stát. Přinášíme úplný překlad článku.
Třináct pracovníků noční směny v podzemním skladu jaderného odpadu z vojenského programu USA v Novém Mexiku bylo zasaženo únikem radioaktivních materiálů. Dopady na jejich zdraví bude možné vyhodnotit až po delším lékařském pozorování. Mluvčí ministerstva energetiky uvedl, že pracovníci skladu patrně vdechli částice plutonia a americia, což by znamenalo značné zdravotní riziko.
Návrh postupu hledání hlubinného úložiště jaderného odpadu, se kterým přišla začátkem roku britská vláda, vyvolal vlnu nesouhlasných reakcí. Hlavním bodem sporu je návrh, aby k umístění úložiště stačila dohoda vlády s místní samosprávou ve vybrané obci. Podle návrhu by nebylo třeba souhlasu zástupců širšího regionu, v britském případě hrabství. Navržená úprava pravidel vyvolává podezření, že byla přijata s konkrétním cílem – vyhnout se nesouhlasu rady hrabství Cumbria s výstavbou úložiště v blízkosti jaderného komplexu Sellafield.
Rozpočtový výbor britského parlamentu po projednání zprávy o postupu likvidace jaderného komplexu v Sellafieldu nešetřil silnými slovy. Dosavadní výsledky poslanci označili za chabé a pozastavili se rovněž na opětovnými odklady termínů dokončení jednotlivých částí likvidace. Hlavním předmětem zájmu poslanců ovšem byla závratná výše nákladů, na kterou se celý projekt vyšplhal – podle posledního odhadu půjde o 70 miliard liber (při aktuálním kurzu 2,3 bilionu korun).
Poslední vydání zpravodaje "Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme!" reaguje na aktuální situaci – probíhající řízení o stanovení průzkumných území pro úložiště ve všech lokalitách. Dokonce i na Kraví hoře na Žďársku, kde se občanským sdružením podařilo již vydané rozhodnutí o průzkumném území zvrátit. Postup státu je tak tečkou za desetiletým přerušením, během nějž nebyli zodpovědní ministři, zejména průmyslu a obchodu, ochotni přehodnotit koncept vyhledávání úložiště a související nevyhovující legislativu.
