Když v roce 2001 podepsal prezident Vladimir Putin ruskou Dumou schválený zákon o možnosti dovozu vyhořelého jaderného paliva z jiných zemí, vznikla u řady zainteresovaných silná očekávání. Na jedné straně tehdejší ruský ministr pro atomovou energii sliboval, že přepracováním zahraničního paliva Rusko vydělá za deset let 20 miliard dolarů. Na druhé straně zejména evropští stratégové začali doufat, že by mohli dosud neřešitelný problém jaderného paliva jednoduše odsunout na východ.
Pověřencem vlády Horního Rakouska pro otázky jaderných zařízení se v polovině roku 2011 stal Ing. Dalibor Stráský, který ve své profesní minulosti působil také jako poradce českého ministra životního prostředí. Položili jsme mu pár otázek souvisejících s jeho novou pozicí.
Vedle šesti lokalit, na nichž Správa úložišť radioaktivních odpadů narazila povětšinou na zásadní nesouhlas se svými aktivitami, přibyly některé další. Z vojenských újezdů pokračuje zkoumání už jen v jihočeských Boleticích, ale nově byla k lokalitám přiřazena Kraví hora na Českomoravské vysočině. Trochu vám obě místa přiblížíme.
Z potopených sudů s jaderným odpadem v severovýchodní části Atlantiku uniká radioaktivita. Jak informuje magazín německé televize ARD „Report Mainz“, vykazují odebrané vzorky vody z oblastí s ponořenými sudy s odpady zvýšenou koncentraci plutonia-238. Toto podezření se opírá o výroky Komise pro ochranu vod severního Atlantiku.
Některé obce budou moci od příštího roku získat až čtyři miliony korun ročně jako kompenzaci za to, že se na jejich území bude zkoumat vhodnost vybudování úložiště radioaktivních odpadů. Vyplývá to z nařízení o stanovení plateb od původců jaderných odpadů a výše příspěvků obcím, které schválila vláda. Nařízení navazuje na změněný atomový zákon.
Konec roku přinesl i nové vydání zpravodaje "Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme!", který především pro obyvatele lokalit vytipovaných pro hlubinné úložiště vydává Calla a Hnutí DUHA. Jde rovnou o dvojčíslo. Co najdou čtenáři na jeho šestnácti stránkách?
