Rozpočtový výbor britského parlamentu po projednání zprávy o postupu likvidace jaderného komplexu v Sellafieldu nešetřil silnými slovy. Dosavadní výsledky poslanci označili za chabé a pozastavili se rovněž na opětovnými odklady termínů dokončení jednotlivých částí likvidace. Hlavním předmětem zájmu poslanců ovšem byla závratná výše nákladů, na kterou se celý projekt vyšplhal – podle posledního odhadu půjde o 70 miliard liber (při aktuálním kurzu 2,3 bilionu korun).
Poslední vydání zpravodaje "Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme!" reaguje na aktuální situaci – probíhající řízení o stanovení průzkumných území pro úložiště ve všech lokalitách. Dokonce i na Kraví hoře na Žďársku, kde se občanským sdružením podařilo již vydané rozhodnutí o průzkumném území zvrátit. Postup státu je tak tečkou za desetiletým přerušením, během nějž nebyli zodpovědní ministři, zejména průmyslu a obchodu, ochotni přehodnotit koncept vyhledávání úložiště a související nevyhovující legislativu.
Ministr životního prostředí Tomáš Podivínský na doporučení své rozkladové komise zrušil průzkumné území, které bylo stanoveno za účelem vyhledávání hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva na lokalitě Kraví hora na Žďársku. Vyhověl tak odvolání občanských sdružení Calla a Nechceme úložiště Kraví hora. Hlavním důvodem je, že ministerstvo se vůbec nevypořádalo s otázkou, zda na průzkumu a budoucím využití území pro úložiště existuje veřejný zájem převyšující zájmy místních komunit. Ale došlo i k dalším pochybením.
Česko-rakouský protijaderný spolek "Společně za slunce a svobodu" mohl také letos, tradičně v měsíci listopadu, předat cenu uznání za příkladnou přeshraniční práci v oblasti životního prostředí a kultury. Byly vyznamenány iniciativy z Rakouska a České republiky. Hlavní cenu tvoří akcie firem WEB a Windkraft Simonsfeld, které provozují především větrné elektrárny. Cena je financována především příjmy z jazykových kurzů, které spolek každoročně pořádá za podpory učitelů, vyučujících dobrovolně bez nároku na honorář. Letošní nositele ceny spojuje fakt, že se ve své zemi zasazují o záchranu historicky osídleného místa, jehož existence je, byť ze zcela rozdílných důvodů, ohrožena.
Vláda odsouhlasila plán činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) na rok 2014, ve kterém se Ministerstvo průmyslu a obchodu pokouší zlegalizovat postup při hledání místa pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva. V letošním roce totiž SÚRAO prostřednictví státního podniku DIAMO a družstva GEOMIN požádalo ministerstvo životního prostředí o stanovení průzkumných území ve všech momentálně sedmi vybraných lokalitách. V obdobném plánu pro rok 2013, který vloni přijala vláda, totiž SÚRAO podmínilo podání žádostí předchozím písemným souhlasem obcí. Správa se ale rozhodla o souhlasy obcí neusilovat a zahájit průzkumy proti jejich vůli.
Ukládání v hlubinných úložištích je ve většině zemí provozujících jadernou energetiku prezentováno jako bezpečná cesta k řešení problému vysoce radioaktivního odpadu. Pro cestu hlubinného úložiště se vyslovila Evropská komise, stejným směrem je orientována i strategie České republiky pro nakládání s jaderným odpadem. Tato poměrně široká shoda by ovšem neměla svádět k dojmu, že problém je vyřešen.
