Česká síť může v roce 2030 bezproblémově fungovat bez velkých uhelných elektráren. To je hlavní sdělení studie konzultační společnosti Energynautics, kterou české nevládní organizace představily v květnu. V prosinci byly publikované nové, doplňující scénáře k této studii, opět od Energynautics.
Je to životní sen betonových stavitelů: zeď z železobetonu je deset metrů nad a deset metrů pod zemí, je metr tlustá a 500 metrů dlouhá. Toto stavební silo by jednou mělo fungovat jako mezisklad pro vysoce radioaktivní odpad v Ahausu a mělo by poskytovat pro uložený jaderný odpad dostatečnou ochranu před teroristickými útoky. Plánovači mysleli dokonce na víc, než jen útok pomocí nákladního automobilu: pro případ, že by teroristé zvolili pro svůj útok letadlo, podobně jako v roce 201 1v New Yorku, je dokonce počítáno i s variantou úniku kerosinu.
Mluvčí podzemního skladu jaderného odpadu Novém Mexiku, který bývá označován zkratkou WIPP (Waste Isolation Pilot Plant) oznámil, že při sesuvu horniny na začátku prosince došlo ke zřícení stropu v místnosti, kde se nachází jaderný odpad. Podle původního oznámení měly být zasaženy pouze místnosti bez uloženého odpadu, mluvčí WIPP ovšem připustil, že toto sdělení bylo chybné.
Senátní Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí na svém jednání 12. prosince jednomyslně přijal usnesení, ve kterém konstatoval, že „proces přípravy a vyhodnocování lokalit vhodných pro další průzkumy možného budoucího úložiště neprobíhá v účinném dialogu s dotčenými obcemi a transparentně“, což by měl být základní předpoklad nalezení přijatelného řešení a že chybí potřebný právní rámec řešící zapojení obcí do rozhodování [1].
Vzhledem k probíhající globální konferenci OSN o změně klimatu vyzvala Asociace českých ekologických organizací Zelený kruh jménem svých 85 členských organizací předsedy vládních politických stran ke změně vládní energetické politiky. Prioritou má být co největší a nejrychlejší snížení emisí skleníkových plynů a nastartování investic do obnovitelných zdrojů a celková modernizace české energetiky. V podrobném stanovisku konkrétními věcnými argumenty dokládají, že do moderní energetické koncepce stavba nových atomových reaktorů nepatří. Způsobila by více škody než užitku.
Podle zprávy ekonomického magazínu Nikkei se japonské konsorcium založené za účelem výstavby jaderné elektrárny Sinop v Turecku rozhodlo projekt ukončit. Důvodem pro ukončení přípravných prací je nárůst odhadovaných nákladů projektu – elektrárna se čtyřmi reaktory by podle aktuálního odhadu stála 44 miliard dolarů, což vedlo společnost Mitsubishi Heavy Industries a její partnery k přehodnocení plánu. Jednání o oficiálním ukončení projektu jsou v závěrečné fázi. Hlavními příčinami prodražení projektu jsou zpřísnění bezpečnostních opatření v reakci na havárii ve Fukušimě a oslabení turecké liry.
