Vzhledem k probíhající globální konferenci OSN o změně klimatu vyzvala Asociace českých ekologických organizací Zelený kruh jménem svých 85 členských organizací předsedy vládních politických stran ke změně vládní energetické politiky. Prioritou má být co největší a nejrychlejší snížení emisí skleníkových plynů a nastartování investic do obnovitelných zdrojů a celková modernizace české energetiky. V podrobném stanovisku konkrétními věcnými argumenty dokládají, že do moderní energetické koncepce stavba nových atomových reaktorů nepatří. Způsobila by více škody než užitku.
Podle zprávy ekonomického magazínu Nikkei se japonské konsorcium založené za účelem výstavby jaderné elektrárny Sinop v Turecku rozhodlo projekt ukončit. Důvodem pro ukončení přípravných prací je nárůst odhadovaných nákladů projektu – elektrárna se čtyřmi reaktory by podle aktuálního odhadu stála 44 miliard dolarů, což vedlo společnost Mitsubishi Heavy Industries a její partnery k přehodnocení plánu. Jednání o oficiálním ukončení projektu jsou v závěrečné fázi. Hlavními příčinami prodražení projektu jsou zpřísnění bezpečnostních opatření v reakci na havárii ve Fukušimě a oslabení turecké liry.
Obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti žádají ministryni průmyslu a ob-chodu Martu Novákovou, aby odvolala z funkce ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů Jiřího Slováka. Nevěří, že čtyři lokality, na kterých mají pokračovat geologické práce, budou vybrány poctivě, bez manipulace s fakty a že budou respektovány nesouhlasy obcí, o jejichž budoucnost jde. Dnešní vážný konflikt mezi samosprávami a zodpovědnými státními organizacemi by jinak mohl pokračovat i po zmenšení počtu lokalit.
Společnost TVO, která je hlavním investorem finské jaderné elektrárny Olkiluoto, zveřejnila na konci listopadu 2018 informaci o dalších úpravě harmonogramu dokončení reaktoru EPR v jaderné elektrárně Olkiluoto. Podle aktuálních odhadů se termín uvedení do komerčního provozu odkládá ze září 2019 na leden 2020. Francouzská firma Areva/Framatome, která je hlavním dodavatelem, uvedla, že důvodem je delší doba trvání předprovozních zkoušek.
Uskladnění vysoce radioaktivních odpadů do hlubinného úložiště nebo jiné alternativy nakládání s nimi se nebude moci uskutečnit podle stávajícího ambiciózního harmonogramu, pokud mezitím vyprší platnost povolení pro mezisklady, kde se tyto odpady zatím nacházejí. Tím podle spolků selhal v Německu dosud realizovaný koncept meziskladování radioaktivních odpadů, který byl plánován na 40 let. Proto jsou podle nich potřebné nové koncepty na dlouhodobější skladování radioaktivních odpadů. Vzhledem k nutné prodloužené délce meziskladování by se měla diskuse o nových konceptech účastnit i německá veřejnost.
Dodnes nebyly zveřejněny vládní analýzy, které měly být dokončeny do konce září 2018, a ve kterých mají být spočteny ekonomické dopady jednotlivých investorských modelů stavby nových reaktorů do veřejných rozpočtů a na spotřebitele [1]. Nejde jen o vysoké investiční náklady ve stamiliardách korun, ale také o podpůrné státní finanční mechanismy, které mohou jít až do bilionu [2].
