Toni Hemminki generální ředitel společnosti Fennovoima, které je investorem výstavby reaktoru ve finském Hanhikivi, oznámil začátkem února aktuální odhad spuštění na rok 2028. Podle jeho vyjádření probíhá v současné době úprava harmonogramu, která bude potvrzena během prvního čtvrtletí. Zahájení výstavby v roce 2021 a spuštění reaktoru v roce 2028 pokládá za realistické. Podle původního plánu měl být reaktor spuštěn v roce 2024.
Obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti přivítaly odvolání dosavadního ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Jiřího Slováka z funkce. O tento krok ministryni průmyslu a obchodu Martu Novákovou samy požádaly na počátku prosince 2018, když již ztratily poslední zbytky důvěry v poctivý výběr lokality pro úložiště. Pokud má dojít k uklidnění dnešního vážného konfliktu mezi státní správou a starosty i obyvateli dotčených obcí a měst, bude nezbytné proměnit ohlášenou personální výměnu v zásadní obrat práce SÚRAO.
Francouzská společnost EDF, která staví reaktor EPR ve francouzském Flamanville, vydala na konci ledna prohlášení, že aktualizace termínu spuštění a celkových nákladů na výstavbu bude zveřejněna v květnu tohoto roku. Rozhodujícím faktorem bude rozhodnutí jaderného dozoru, v jakém rozsahu je nezbytné předělat vadné svary na potrubí sekundárního okruhu.
Greg Jaczko, který vedl jaderný dozor Spojených států (Nuclear Regulatory Commission – NRC) po dobu tří let včetně roku 2011, kdy došlo k fukušimské havárii, vydal knihu, v níž shrnuje své zkušenosti a poznatky. Kniha s názvem Confessions of a Rogue Nuclear Regulator (Zpověď neposlušného jaderného regulátora) je v amerických médiích označována jako „výbušná“. Autor v ní vyjadřuje přesvědčení, že provoz jaderných elektráren je velmi riskantní a jeho pokračování povede k další havárii ve Spojených státech nebo jinde ve světě. Navrhuje ukončit využívání jaderné energetiky.
Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) a Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) plánovaly oznámit, které z dnešních devíti lokalit mají pokračovat v cestě, na jejímž konci má být vybudování hlubinného úložiště pro vysoceradioaktivní odpady. Stavby, která výrazným způsobem prakticky již navždy zasáhne do života vybraných měst a obcí. Navzdory tomu je probíhající proces naprostým selháním státní správy, která neumí a nechce jednat se samosprávami i obyvateli těchto měst a obcí poctivě, otevřeně, bez manipulací a podle předem zveřejněných pravidel. Nedojde-li k zásadní změně, bude zbytečný konflikt pokračovat i nadále.
Přestože jsme za sanace škod po těžbě a zpracování uranu od roku 1989 zaplatili již 44,7 mld. Kč a účet na dalších 60 mld. Kč nás ještě čeká [1], chystá státní podnik DIAMO s posvěcením vlády kroky, které mohou vést k obnově těžby uranu v České republice. Vyplývá to ze zprávy Informace o postupu prací při vyhodnocování ložisek nerostných surovin [2], kterou projednala vláda. Kromě negativních dopadů na životní prostředí, které by těžba přinesla, by si tato vyžádala účinnou finanční pomoc státu. Jen otevření nového uranového dolu v Brzkově by stálo přinejmenším několik miliard korun [3], ačkoliv jeho přínos pro zvýšení energetické soběstačnosti by byl minimální [4]. Zvlášť znepokojivá pak je snaha začít chránit ložisko Holičky na Liberecku, na němž lze uran těžit pouze environmentálně nepřijatelným rozpouštěním kyselinami v podzemí.
