Obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti žádají ministryni průmyslu a ob-chodu Martu Novákovou, aby odvolala z funkce ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů Jiřího Slováka. Nevěří, že čtyři lokality, na kterých mají pokračovat geologické práce, budou vybrány poctivě, bez manipulace s fakty a že budou respektovány nesouhlasy obcí, o jejichž budoucnost jde. Dnešní vážný konflikt mezi samosprávami a zodpovědnými státními organizacemi by jinak mohl pokračovat i po zmenšení počtu lokalit.
Společnost TVO, která je hlavním investorem finské jaderné elektrárny Olkiluoto, zveřejnila na konci listopadu 2018 informaci o dalších úpravě harmonogramu dokončení reaktoru EPR v jaderné elektrárně Olkiluoto. Podle aktuálních odhadů se termín uvedení do komerčního provozu odkládá ze září 2019 na leden 2020. Francouzská firma Areva/Framatome, která je hlavním dodavatelem, uvedla, že důvodem je delší doba trvání předprovozních zkoušek.
Uskladnění vysoce radioaktivních odpadů do hlubinného úložiště nebo jiné alternativy nakládání s nimi se nebude moci uskutečnit podle stávajícího ambiciózního harmonogramu, pokud mezitím vyprší platnost povolení pro mezisklady, kde se tyto odpady zatím nacházejí. Tím podle spolků selhal v Německu dosud realizovaný koncept meziskladování radioaktivních odpadů, který byl plánován na 40 let. Proto jsou podle nich potřebné nové koncepty na dlouhodobější skladování radioaktivních odpadů. Vzhledem k nutné prodloužené délce meziskladování by se měla diskuse o nových konceptech účastnit i německá veřejnost.
Dodnes nebyly zveřejněny vládní analýzy, které měly být dokončeny do konce září 2018, a ve kterých mají být spočteny ekonomické dopady jednotlivých investorských modelů stavby nových reaktorů do veřejných rozpočtů a na spotřebitele [1]. Nejde jen o vysoké investiční náklady ve stamiliardách korun, ale také o podpůrné státní finanční mechanismy, které mohou jít až do bilionu [2].
Zástupci místních samospráv, veřejnosti a spolků z lokalit zvažovaných pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva na Vysočině se sešli včera v Jihlavě, aby prodiskutovali aktuální situaci a vývoj kolem rozhodování o umístění úložiště. I po částečné obměně samospráv po komunálních volbách se v jednotlivých obcích situace zásadně nezměnila a odpor občanů vůči uvažovanému hlubinnému úložišti trvá.
Vzhledem ke slabé kondici ruské ekonomiky si lze jen těžko představit, že by Rusko v nejbližším desetiletí zvládlo financovat výstavbu 35 v zahraničí rozjednaných jaderných reaktorů. Lze však očekávat, že bude upřednostňovat zakázky s nízkým obchodním rizikem (Finsko) anebo takové, které zajistí posílení jeho politického vlivu (jako v zemích střední a východní Evropy). To jsou jedny ze zjištění studie profesora Stephena Thomase „Ruský program vývozu jaderných technologií“, kterou dnes představily Calla a pražská kancelář Heinrich-Böll-Stiftung.
