Přestože jsme za sanace škod po těžbě a zpracování uranu od roku 1989 zaplatili již 44,7 mld. Kč a účet na dalších 60 mld. Kč nás ještě čeká [1], chystá státní podnik DIAMO s posvěcením vlády kroky, které mohou vést k obnově těžby uranu v České republice. Vyplývá to ze zprávy Informace o postupu prací při vyhodnocování ložisek nerostných surovin [2], kterou projednala vláda. Kromě negativních dopadů na životní prostředí, které by těžba přinesla, by si tato vyžádala účinnou finanční pomoc státu. Jen otevření nového uranového dolu v Brzkově by stálo přinejmenším několik miliard korun [3], ačkoliv jeho přínos pro zvýšení energetické soběstačnosti by byl minimální [4]. Zvlášť znepokojivá pak je snaha začít chránit ložisko Holičky na Liberecku, na němž lze uran těžit pouze environmentálně nepřijatelným rozpouštěním kyselinami v podzemí.
V uplynulých dnech došlo k průlomu v ostře sledovaných jednáních německé “uhelné komise”, který může zásadně urychlit konec doby uhelné v Evropě. Představitelé a představitelky spolkových zemí historicky spojených s těžbou a spalováním uhlí, se spolu se zástupci průmyslu, odborů a ekologických organizací po 20 hodinách závěrečného jednání dohodli na kompromisu - Německo by podle nich mělo opustit těžbu a spalování uhlí k roku 2038 a pokud to půjde, tak již v roce 2035. Již přibližně o deset let dříve dojde k odstavení všech uhelných zdrojů ve Velké Británii, Francii, Itálii, Belgii, Holandsku, Rakousku nebo skandinávských zemích.
Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) a Ministerstvo průmyslu a obchodu by měly v příštím týdnu oznámit před starosty a obyvateli dotčených obcí doposud utajovaný seznam lokalit, ve kterých mají pokračovat geologické práce s cílem najít nejvhodnější místo pro stavbu hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva. Jak ale již prozradil ředitel státního podniku DIAMO Tomáš Rychtařík, mezi vybranými bude lokalita Kraví hora, která leží v místech uranových dolů Rožná na Žďársku na Vysočině [1]. Takové rozhodnutí je z hlediska potřeby najít geologické prostředí, které zaručí bezpečné uložení vysoceradioaktivních odpadů po statisíce let, velmi překvapivé. Nejde spíše o peníze z jaderného účtu, které mají finančně pomoci podniku DIAMO?
Proces hledání místa pro trvalé úložiště vysoce radioaktivních odpadů z německých jaderných elektráren by měl být co nejvíce otevřený, říká Wolfram König, šéf příslušného německého úřadu. Ale odpor se již formuje.
Podle informací japonských médií má vedení společnosti Hitachi rozhodnout na svém lednovém zasedání o odstoupení od projektu výstavby dvou nových reaktorů v jaderné elektrárně Wylfa ve Velké Británii. Důvodem pro rozhodnutí má být neúspěch vyjednávání s britskou vládou o financování projektu. Podle návrhu Hitachi měla britská vláda zajistit půjčku několika miliard liber, která by byla splácena díky garantovaným cenám elektřiny.
Calla závěrem roku vydala druhé letošní číslo zpravodaje o tom, co má zůstat skryto JADERNÝ ODPAD, který je určený především obyvatelům lokalit, kde stát hledá místo pro trvalé uložení vysoce radioaktivních odpadů.