Vyšlo třetí číslo zpravodaje BEZJADERNÁ VYSOČINA, které svým zaměřením na Kraví horu uzavírá cyklus představení tří lokalit na Vysočině. Vznikalo v době předvánoční, kdy se lidé vyjadřovali k nové koncepci co s radioaktivními odpady a s napětím očekávali geologické průzkumy v roce 2016. Najdete v něm příspěvky od spisovatele Jurmana, starostky Jeřábkové ze Skryjí, přírodovědce Laciny a spolku Bystřičáci, a o aktivitách v Horce a Hrádku. Stáhněte si jej.
Správa úložišť představila Podzemní výzkumné pracoviště (PVP) Bukov, jehož první část byla nově vybudovaná v podzemí končících uranových dolů v Dolní Rožínce. To má sloužit Správě úložišť radioaktivních odpadů pro práce spojené s výběrem lokality pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva. Ministerstvo průmyslu navrhuje, aby PVP Bukov bylo dále podstatně rozšířeno s investicemi 1,8 miliardy korun. Avšak projekt vzbuzuje pochyby z hlediska ekonomiky, skutečné přínosnosti záměru i souladu se zákonem.
Americká federální vláda chce, aby se Jižní Karolína stala skládkou pro větší množství světového plutonia, toxickou složku jaderných zbraní. Současně naprosto selhala v dodržení svého slibu zpracovat a odstranit 12 tun plutonia nacházejících se už teď v Savannah River Site (SRS) v blízkosti Aikenu.
Finská vláda vydala jako první na světě povolení k výstavbě hlubinného úložiště pro vysoce radioaktivní odpad včetně vyhořeléhop paliva z jaderných elektráren. Výstavba úložiště na ostrově Olkiluoto poblíž jaderné elektrárny bude stát 3 miliardy eur, zavážení odpadu má být zahájeno kolem roku 2023. Kapacita úložiště je projektována na 6 500 tun jaderného odpadu.
Návrh nové surovinové politiky České republiky, kterou připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, hodlá podstatným způsobem proměnit polistopadový kurz v postupném utlumování problematické těžby uranu. Považuje za žádoucí začít chystat otevření nového dolu pro těžbu nepodstatných zásob uranu na ložiscích Brzkov a Horní Věžnice. S přípravou těžby na této lokalitě zásadně nesouhlasí starostové, obyvatelé dotčených obcí i ekologická sdružení. Problémem jsou budoucí citelné dopady do života v obcích okolo nového uranového dolu, které již zkušenosti s těžbou mají. Záměr přináší rizika v oblasti ztráty a znečištění podzemních vod, prašnosti, hluku, radonu, poškození krajinného rázu či podstatného navýšení těžké nákladní dopravy.
Japonská vláda poprvé oficiálně uznala, že jeden zaměstnanec jaderné elektrárny Fukušima dostal vlivem radiace po havárii v roce 2011 rakovinu. Nyní má dostat odškodnění. Jak ale mnozí experti upozorňují, ve skutečnosti je výskyt nádorových onemocnění po katastrofě mnohem vyšší. Podrobnosti od Jakuba Šišky.
