Krátce po zveřejnění odkladu spuštění reaktoru EPR ve Flamanville požádala společnost EDF francouzskou vládu o prodloužení platnosti stavebního povolení do dubna 2020. V roce 2007 získala EDF stavební povolení do roku 2017, podle původních předpokladů měl být reaktor spuštěn v roce 2012. Četné technické problémy ovšem zavinily šestiletý skluz v plánu výstavby.
Potenciální náklady na vyřazování německých jaderných elektráren z provozu by mohly být daleko vyšší, než jak je odhadují provozovatelé elektráren. Zjistila to auditorská firma Warth & Klein Grant, kterou německé Ministerstvo hospodářství pověřilo, aby správně odhadla výši nákladů na vyřazení reaktorů a vypořádání se s jaderným odpadem a vyhořelým jaderným palivem. Vláda chce tímto způsobem zajistit, aby jaderné společnosti měly dostatečnou finanční rezervu na zaplacení a daňový poplatník tak za ně nemusel doplácet.
Paul Dorfman z Energy Institute UCL v časopise The Ecologist rozebírá argumenty britské vlády, kterými je vysvětlována masivní veřejná podpora pro výstavbu nových reaktorů v elektrárně Hinkley Point. Dorfman dochází k závěru, že uváděné důvody při kritickém zhodnocení neobstojí. Z článku přinášíme krátký výtah.
Energetické společnosti E.ON a Fortum potvrdily 14. října svůj záměr ukončit provoz dvou bloků v jaderné elektrárně Oskarshamn před uplynutím jejich plánované životnosti. V praxi to znamená, že blok Oskarshamn 2, který je od května 2013 odstaven kvůli údržbě, už nebude uveden do provozu. První blok bude odstaven a zlikvidován ve chvíli, kdy švédské úřady vydají povolení. Provozovatel očekává, že likvidace začne v roce 2017. Novější třetí blok má být provozován až do roku 2045.
Ředitel Národního centra kybernetické bezpečnosti, Vladimír Rohel, popsal v rozhovoru pro Český rozhlas výsledky nasimulovaného cvičení kybernetického útoku na jadernou elektrárnu, který proběhl v zařízení Masarykovy Univerzity v Brně 7. října 2015, kde proti sobě dva týmy informatiků a expertů na kybernetickou bezpečnost hrály šesti hodinovou počítačovou hru.
Francouzský jaderný dozor zveřejnil na začátku října analýzu problému materiálových vad ve dně a víku tlakové nádoby rozestavěného reaktoru EPR ve Flamanville. Problém lokálně zvýšené koncentrace uhlíku, která znamená zhoršení mechanických vlastností oceli a snížení odolnosti proti šíření trhlin, byl blíže specifikován. Části tlakové nádoby, ve kterých kvalita oceli neodpovídá technické specifikaci (koncentrace uhlíku je překročena o 50 %), mají v průměru zhruba jeden metr a zasahují do poloviny tloušťky součástí.
