Také letošní vydání publikace World Nuclear Industry Status Report přináší srovnání aktuálního rozvoje odvětví obnovitelných zdrojů a jaderné energetiky. Jako měřítko tradičně využívá tři parametry – objem prostředků investovaný do srovnávaných technologií, instalovaný výkon a produkci elektřiny.
V noci na pondělí 17. srpna byl z důvodu úniku páry v sekundárním okruhu odstaven reaktor ve švýcarské jaderné elektrárně Gösgen. Vzhledem k tomu, že všechny ostatní jaderné zdroje byly v danou chvíli mimo provoz, zůstalo Švýcarsko dočasně bez domácí jaderné elektřiny. Ta přitom v průměru zajišťuje 40 % dodávek.
Německá ministryně životního prostředí Barbara Hendricks představila program na likvidaci jaderného odpadu. Spolková vláda chce pomocí tohoto plánu na konečné ukládání jaderného odpadu zamezit rozšiřování skladu v šachtě Konrád u Salzgitteru.
Objem francouzského jaderného odpadu vzroste po likvidaci stávajících elektráren na trojnásobek současného stavu, což vyvolá potřebu odpovídajících úložišť. Vyplývá to z aktuální zprávy agentury Andra, která ve Francii představuje úřad odpovědný za nakládání s jaderným odpadem. Andra odhaduje, že při průměrné padesátileté životnosti reaktorů dosáhne objem veškerého radioaktivního odpadu 4,3 milióny kubických metrů – pro srovnání: do konce roku 2013 bylo nashromážděno 1,46 miliónu tun.
Francouzská jaderná skupina Areva, která se potýká s dlouhodobými ekonomickými problémy, zveřejnila na konci července přesnější obrysy svého záchranného plánu. Ve shodě s dřívějšími informacemi převezme reaktorovou divizi Arevy elektrárenská společnost EDF. Za 75% podíl v reaktorové divizi zaplatí EDF 2 miliardy eur. Podle prohlášení Arevy ovšem bude třeba během dvou let navýšit kapitál společnosti o 7 miliard eur - s předpokladem, že 4 až 5 miliard eur poskytne francouzská vláda a zbytek společnost získá prodejem dalších aktiv.
Aktuální zpráva o stavu světového jaderného průmyslu obsahuje specializovanou kapitolu, která se zabývá příčinami neúspěchu reaktorů takzvané generace III.+, do nichž výrobci na začátku století vkládali velké naděje. Náklady na výstavbu byly odhadovány na 1000 USD/kW, doba výstavby na čtyři roky. V současné době je zřejmé, že náklady budou zhruba osmkrát (!) vyšší. Žádný reaktor dosud nebyl spuštěn a z osmnácti rozestavěných (8x AP1000 společnosti Westinghouse, 6x AES-2006 podniku Rosatom a 4x EPR firmy Areva) se šestnáct dostalo do skluzu od dvou do devíti let. Hodnocení příčin je zajímavé i z českého pohledu.
