Autorský tým ročenky World Nuclear Industry Status Report zveřejnil na svých stránkách základní údaje o vývoji jaderné energetiky ve světě v roce 2015. Přehled přinášíme ve zkráceném překladu.
Vyšlo třetí číslo zpravodaje BEZJADERNÁ VYSOČINA, které svým zaměřením na Kraví horu uzavírá cyklus představení tří lokalit na Vysočině. Vznikalo v době předvánoční, kdy se lidé vyjadřovali k nové koncepci co s radioaktivními odpady a s napětím očekávali geologické průzkumy v roce 2016. Najdete v něm příspěvky od spisovatele Jurmana, starostky Jeřábkové ze Skryjí, přírodovědce Laciny a spolku Bystřičáci, a o aktivitách v Horce a Hrádku. Stáhněte si jej.
Správa úložišť představila Podzemní výzkumné pracoviště (PVP) Bukov, jehož první část byla nově vybudovaná v podzemí končících uranových dolů v Dolní Rožínce. To má sloužit Správě úložišť radioaktivních odpadů pro práce spojené s výběrem lokality pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva. Ministerstvo průmyslu navrhuje, aby PVP Bukov bylo dále podstatně rozšířeno s investicemi 1,8 miliardy korun. Avšak projekt vzbuzuje pochyby z hlediska ekonomiky, skutečné přínosnosti záměru i souladu se zákonem.
Americká federální vláda chce, aby se Jižní Karolína stala skládkou pro větší množství světového plutonia, toxickou složku jaderných zbraní. Současně naprosto selhala v dodržení svého slibu zpracovat a odstranit 12 tun plutonia nacházejících se už teď v Savannah River Site (SRS) v blízkosti Aikenu.
Finská vláda vydala jako první na světě povolení k výstavbě hlubinného úložiště pro vysoce radioaktivní odpad včetně vyhořeléhop paliva z jaderných elektráren. Výstavba úložiště na ostrově Olkiluoto poblíž jaderné elektrárny bude stát 3 miliardy eur, zavážení odpadu má být zahájeno kolem roku 2023. Kapacita úložiště je projektována na 6 500 tun jaderného odpadu.
Návrh nové surovinové politiky České republiky, kterou připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, hodlá podstatným způsobem proměnit polistopadový kurz v postupném utlumování problematické těžby uranu. Považuje za žádoucí začít chystat otevření nového dolu pro těžbu nepodstatných zásob uranu na ložiscích Brzkov a Horní Věžnice. S přípravou těžby na této lokalitě zásadně nesouhlasí starostové, obyvatelé dotčených obcí i ekologická sdružení. Problémem jsou budoucí citelné dopady do života v obcích okolo nového uranového dolu, které již zkušenosti s těžbou mají. Záměr přináší rizika v oblasti ztráty a znečištění podzemních vod, prašnosti, hluku, radonu, poškození krajinného rázu či podstatného navýšení těžké nákladní dopravy.
