Aktuality

U příležitosti Pařížské konference o klimatu COP21 vyšla v listopadu 2015 zpráva Summary and conclusions: Can nuclear power slow down climate change? An analysis of nuclear greenhouse gas emissions - Shrnutí a závěry: Může jaderná energetika zpomalit klimatické změny? Analýza emisí skleníkových plynů z jaderné energetiky), kterou vypracovalo osm nevládních organizací z Evropy pro Světový informační energetický servis WISE.

Veřejnost – lidé i obce se mohou až do 22. prosince vyjadřovat k návrhu Ministerstva průmyslu a obchodu, jak nakládat s radioaktivními odpady včetně vyhořelého paliva z Temelína a z Dukovan. Probíhá totiž zákonné posouzení vlivů navržené koncepce na životní prostředí a zdraví lidí.

Sobotkova vláda rozhodla, že Česká republika přistoupí jako vedlejší účastník do dvou žalob, které vůči Evropské komisi vede Rakousko a společnost Greenpeace Energy eG. Předmětem žaloby je rozhodnutí z října loňského roku, kterým tehdy končící komisaři umožnili Velké Británii a firmě EDF postavit dva bloky jaderné elektrárny Hinkley Point C za pomoci garantovaných cen elektřiny.

Článek časopisu The Economist z konce října o současné situaci jaderné energetiky nazvaný Half-death přináší shrnutí aktuálních ekonomických trendů, které určují budoucnost sektoru. Autor článku užitečně sumarizuje základní faktory popsané v publikacích o současné ekonomice jádra. Z rozsáhlého článku vybíráme několik pasáží.

Dlouhodobé skladování, konečné hlubinné úložiště v tuzemsku, mezinárodní úložiště nebo snad zahraniční přepracování? Pro tisíce tun vyhořelého jaderného paliva z Dukovan a Temelína, které zůstává nebezpečné po statisíce let, neexistuje ideální, bezproblémové řešení. Ale jeho volba by měla být řádně odůvodněna, diskutována a měla by pro něj existovat společenská shoda.  Příležitost nabízí právě zahájený veřejný proces posouzení dopadů „Aktualizace Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem“ na životní prostředí a zdraví lidí.

Podle aktuálního vyjádření Evropské komise byla dohoda maďarské vlády s ruským státním koncernem Rosatom o výstavbě nových bloků v jaderné elektrárně Paks uzavřena v rozporu s evropskými pravidly zadávání veřejných zakázek. Hlavním problémem je, že zakázku za 12,5 miliardy eur získal Rosatom bez výběrového řízení. Ve středu 18. listopadu to deníku Népszabadság potvrdil vedoucí úřadu premiéra János Lázár. Oficiální požadavek na vypsání nového tendru by měl být z Bruselu odeslán v nejbližších dnech.