O dánské studijní skupině pro etické posouzení problému jaderného odpadu jsme v minulém roce psali v souvislosti s institutem předávaného správcovství, který navrhla jako variantu pro nakládání s jaderným odpadem. Hodnocení technologie hlubinného úložiště, které studijní skupina v této souvislosti publikovala, se neomezuje na podmínky severní Evropy. Autoři se shodli na následujících základních tezích.
Vláda po letech odkladů schválila 18. května Aktualizaci Státní energetické koncepce ČR. Koncepce sice ukazuje některé příležitosti české energetiky, ale jako celek je špatná - úmyslně se vyhýbá klíčové otázce limitů těžby hnědého uhlí a výrazně podceňuje tuzemský potenciál čistých zdrojů energie a energetických úspor
Francouzská státní společnost Areva, která podniká v různých odvětvích jaderné energetiky (od těžby uranu, přes dodávky reaktorů až po přepracování vyhořelého paliva), oznámila svůj plán zredukovat celosvětově počet zaměstnanců o pět až šest tisíc. Cílem je omezit personální výdaje o 18 procent. Areva byla k navrženému kroku dotlačena špatnými hospodářskými výsledky – v roce 2014 činila její ztráta 4,8 miliard eur. Rozhodující podíl na ztrátě Arevy má stálé prodražování reaktorů EPR ve finském Olkiluotu a francouzském Flamanville.
Po dohodě se zástupci Navahů oznámila vláda Spojených států, že zaplatí 13 milionů dolarů za průzkum možností likvidace šestnácti uzavřených uranových dolů na území kmene. Průzkum je základní podmínkou pro rozhodnutí o způsobu likvidace těchto ekologických zátěží. Rozsah prací souvisejících s průzkumem určí vládní agentura pro životní prostředí ve spolupráci se zástupci Navahů. Náklady na konečnou likvidaci dolů bude možné odhadnout až po ukončení průzkumu.
Dvě třetiny obyvatel ČR chtějí, aby stát založil svoji energetickou politiku především na podpoře zateplování domů a jiných úspor nebo na využívání větrné, solární či vodní energie. Jen 13 % lidí nejvíce preferuje koncepci založenou na jaderné energetice. A pouhých 7 % si myslí, že by stát měl hlavně zajistit energetice dostatek uhlí. Proti stejnému průzkumu před třemi lety tak skoro o třetinu ubylo přesvědčených zastánců jaderné a uhelné energetiky.
Odborníci varují před miliardovými náklady, které mohou vzniknout státu: než se najde, zařídí a zaplní konečné úložiště jaderným odpadem, může to trvat ještě 150 let.
