Aktuality

Jaderné  elektrárny  jsou  relativně  nezávislé  energetické  zdroje.  Pokud  pomineme  omezený  okruh výrobců jaderného paliva, pak si s uranem vystačí na poměrně dlouhou dobu. Ovšem proměnlivost současného klimatu nedává spát provozovatelům reaktorů v různých částech světa.

Záměr finské společnosti Talvivaara mining získávat uran z nízkokovnaté rudy jako vedlejší produkt těžby niklu, o kterém jsme informovali letos v dubnu, čelí vážnému problému. V neděli 3. listopadu prasklo u niklového dolu dno nádrže na odpadní vodu. Kapalný odpad z těžby, který unikal více než týden, rychlostí tisíců kubických metrů za hodinu, kontaminoval okolní řeky a jezera podstatně závažněji než dosavadní průsaky. Jenom do jezera Kivijärvi se v důsledku havárie dostalo 900 kilogramů niklu.

Národní auditorský úřad Velké Británie soudí, že současné skladování jaderného odpadu v komplexu Sellafield je spojeno s „netolerovatelným rizikem“. Úřad uvedl, že provozovatelé komplexu nedokázali za padesát let vytvořit plán pro likvidaci odpadu, který se dnes nachází v chátrajících budovách. Také odhady nákladů na likvidaci komplexu stále rostou.

Důležitou aktivitou Greenpeace v Japonsku je nezávislý monitoring radiace v blízkosti havarované elektrárny Fukušima Daiiči. Blog člena monitorovacího týmu Grega McNevina nabízíme i návštěvníkům těchto stránek.

Po zářijové vládní roztržce o státní energetické koncepci ji ministr Kuba (ODS) vrátí k novému projednání ve středu 7. listopadu. Navzdory tomu, že prioritou dokumentu je „zvyšování energetické účinnosti a dosažení úspor energie v hospodářství i v domácnostech“, tak ministr plánuje růst celkové spotřeby paliv a energie na desítky let dopředu.  Projednávání koncepce bude pokračovat posouzením jejích vlivů na životní prostředí a příležitost k vyjádření dostane i veřejnost.

Zvýšená úroveň radioaktivity zaznamenaná v tělech ryb nachytaných u východního pobřeží Japonska poukazuje na pokračující úniky nebezpečných látek z jaderné elektrárny Fukušima i půldruhého roku po havárii. K tomuto závěru dospěla výzkumná práce chemika Kena Buesselera z oceánografického institutu Woods Hole, který posuzoval oficiální data japonských úřadů o koncentraci radioaktivních izotopů cesia v tělech ryb a dalších mořských živočichů ulovených v blízkosti havarovaných reaktorů. Buesseler v článku pro časopis Science uvádí, že přetrvávající kontaminace může být důsledkem pokračujících průsaků z elektrárny nebo radioaktivních usazenin na dně oceánu.