Po 40 letech ukončil svůj provoz kontroverzní jaderný reaktor Tihange 2 v Belgii a byl definitivně odpojen od sítě. V roce 2012 objevili odborníci tisíce drobných trhlin v tlakové nádobě tohoto reaktoru. Takzvaný "reaktor s prasklinami" se nachází 50 kilometrů od německých hranic. Proti jaderné elektrárně se tak protestovalo také v Německu. Nejkontroverznější belgický jaderný reaktor je však od 31. ledna minulostí. Provozovatel Engie totiž přesně po 40 letech provozu definitivně odstavil druhý blok jaderné elektrárny Tihange.

Experti mezinárodní ekologické organizace Greenpeace získali souhlas ukrajinských orgánů k provedení měření radiace v uzavřené zóně kolem bývalé černobylské jaderné elektrárny. V prvních dnech invaze ruské armády na Ukrajinu byla uzavřená zóna (okolí havarovaného čtvrtého bloku s poloměrem cca 30 km) obsazena, což znamenalo průjezd stovek kusů vojenské techniky i kopání zákopů v kontaminované půdě. Cílem měření bylo prověřit úroveň zamoření po stažení ruských vojsk na konci března.

Jaderný dozor Spojených států (Nuclear Regulatory Commission – NRC) si vyžádal zpracování expertního posudku, který prověří odolnost konceptu malého modulárního reaktoru NuScale proti zemětřesení. Vedení NRC tak vyhovělo žádosti svého pracovníka, který se otázkou dlouhodobě zabývá. Nelze vyloučit ani změnu stanoviska NRC, kterým byl v roce 2020 koncept reaktoru NuScale schválen.

Vedoucí francouzského jaderného dozoru ASN Bernard Doroszczuk se 17. května během parlamentní rozpravy vyjádřil k problému koroze potrubí u části jaderných reaktorů provozovaných společností EDF. Podle Doroszczuka bude řešení vyžadovat rozsáhlý plán na několik let. Zároveň upozornil na možnost, že část reaktorů bude třeba dočasně odstavit.

Ukrajina provozuje 15 jaderných reaktorů a na území jaderných elektráren se nachází značné množství vysoce radioaktivního odpadu. Vojenské operace v blízkosti jaderných elektráren znamenají velké riziko havárie v důsledku záměrného útoku, náhodného zásahu, nebo zranění obsluhy. Hlavním problémem je zajištění trvalého chlazení reaktorů i bazénů s vyhořelým palivem, které je pro bezpečný provoz i skladování jaderného odpadu nezbytné.

Nezisková organizace Nonproliferation Policy Education Center (NPEC) ze Spojených států vydala na začátku prosince 2021 studii rizik spojených s útokem provedeným pomocí řízených střel nebo dronů na jaderné elektrárny provozované nebo rozestavěné v zemích Blízkého východu. Motivací ke zpracování studie je historická zkušenost s útoky na jaderná zařízení během válečných konfliktů v regionu během minulých čtyřiceti let, ať už ze strany Íránu, Iráku nebo Izraele. NPEC zároveň bere v úvahu vliv vývoje vojenských technologií – řízené střely a drony, kterými disponují nejen armády regionálních mocností, ale také povstalecké a teroristické skupiny, jsou daleko přesnější, než bombardování a rakety použité při minulých útocích.