Ekonomika jádra

Poslanecká sněmovna ve středu 16. června 2021 v závěrečném třetím čtení přijala vládní návrh zákona o podpoře nových jaderných reaktorů. Hlasy především poslanců ANO, ČSSD a ODS odmítla zastropovat garantovanou výkupní cenu elektřiny z nových reaktorů, čímž by omezila negativní dopady na spotřebitele elektřiny [pozměňovací návrhy dostupné na webu Poslanecké sněmovny]. Pokud zastropování do zákona nevrátí Senát, bude dnešní rozhodnutí dopadat na spotřebitele od uvedení elektrárny do provozu po roce 2040 až do konce století.  Ve stínu dohody poslanců demokratické opozice s ministrem  Karlem Havlíčkem o vložení bezpečnostní pojistky, vyřazující z podpory Rusko a Čínu, tak zůstaly zásadní dopady přijetí zákona pro státní rozpočet i peněženky spotřebitelů elektřiny.

Energetická společnost Southern Company, která je hlavním investorem výstavby jaderné elektrárny Vogtle, potvrdila odklad spuštění prvního z rozestavěných bloků označovaného jako Vogtle 3. Odklad zprovoznění bloku, které bylo podle posledních oficiálních podkladů plánováno na listopad 2021, očekávala Vogtle Monitoring Group již před několika měsíci. 

Ve středu 14. dubna ráno před zasedáním Poslanecké sněmovny vítaly kolemjdoucí poslance a poslankyně nápisy: „Stovky miliard budou splácet ještě naši vnuci!” a “Ne tunelu Moskva-Dukovany!”. Na programu probíhající  schůze Poslanecké sněmovny je totiž opět závěrečné třetí čtení tzv. Lex Dukovany, sporného návrhu zákona, který má podpořit stavbu nového reaktoru.

U příležitosti desátého výročí havárie jaderné elektrárny Fukušima Daiiči připravila redakce Deutsche Welle rozhovor s Myclem Schneiderem, který přinášíme se svolením autora v českém překladu.

Zatímco si Japonsko připomíná desáté výročí od havárie jaderné elektrárny Fukušima Daiiči, probíhá v celosvětovém měřítku debata o možnostech využití rozvoje jaderné energetiky pro omezení rizik spojených s globální změnou klimatu. Řada lidí zabývajících se ochranou životního prostředí nasazení jádra odmítá kvůli riziku havárií typu Fukušimy a problému s dlouhodobým ukládáním jaderného odpadu. Na druhé straně má jaderná cesta své zastánce díky schopnosti vyrábět velké množství elektřiny s nízkými emisemi oxidu uhličitého. Deutsche Welle problém rozebírá v rozhovoru s Myclem Schneiderem.

Poslanecká sněmovna stále nerozhodla v závěrečném třetím čtení o návrhu zákona o podpoře nových jaderných reaktorů [1]. Kontroverzní zákon staví jaderné bloky mimo konkurenci a přenáší podnikatelské riziko na spotřebitele elektřiny a státní rozpočet. Hlavními problematickými body vládního návrhu zákona jsou 1) výhodné půjčky ze strany státu na až stoprocentní investice a 2) garantovaná výkupní cena elektřiny z nových reaktorů, bez horního limitu (zastropování ceny), kterou by v účtech platili spotřebitelé elektřiny po dobu nejméně 30 let, pravděpodobně však i 60 let  Schválením zákona by  Parlament ztratil poslední možnost jak ovlivnit, v jaké výši a komu by měla směřovat tak štědrá veřejná podpora.

Poslanecká sněmovna projedná ve středu 10. února v závěrečném třetím čtení vládní návrh zákona o podpoře nových jaderných reaktorů. Kontroverzní zákon jednostranně a mohutně zvýhodňuje nekonkurenceschopnou jadernou energii proti jiným zdrojům a staví ji tak mimo trh s elektřinou. Jeho přijetí by přineslo vyšší cenu elektřiny pro spotřebitele a velkou zátěž pro státní rozpočet. Zásadní nedostatky návrhu zákona z pera energetických expertů ekologických organizací uvádí příloha “Připomínky”.