Ekonomika jádra

Švédský reaktor Ringhals 1 skončil – především z ekonomických důvodů

Na přelomu roku oznámila švédská energetická společnost Vattenfall ukončení provozu prvního bloku v jaderné elektrárně Ringhals v blízkosti Göteborgu. Varný reaktor o výkonu 880 MW byl uveden do provozu v říjnu roku 1974 a byl provozován 46 let.

Co nás vyjde levněji? Obnovitelná, nebo jaderná cesta?

Vyplatí se při nahrazování uhelných elektráren vsadit na obnovitelné zdroje nebo na rozvoj jaderné energetiky? Na tuto otázku odpoví diametrálně odlišně pracovník českého a německého ministerstva odpovědného za energetickou koncepci, třebaže mají podobné vzdělání. Přechod k nízkouhlíkové energetice bude vyžadovat velké investice a chyba v jejich nasměrování by mohla celý proces ohrozit.

Poslanci: blíže podpoře reaktorů za každou cenu

Poslanecká sněmovna na dnešní mimořádné schůzi poslala do závěrečného třetího čtení návrh zákona o podpoře nových jaderných reaktorů. Kontroverzní zákon, který fakticky staví jaderné bloky mimo konkurenci a přenáší podnikatelské riziko na spotřebitele elektřiny a státní rozpočet, tak může jít do závěrečného třetího čtení již na začátku prosince. Hlavními problematickými body vládního návrhu zákona jsou nelimitované výhodné půjčky ze strany státu a na nejméně 30 let garantovaná výkupní cena pro elektřinu z nových reaktorů bez zákonného omezení [podrobněji zde]. Schválením zákona pak Parlament ztratí poslední možnost, jak ovlivnit, v jaké výši a komu by měla jít štědrá veřejná podpora.

Britský plán „zelené průmyslové revoluce“ obsahuje i jadernou kapitolu, nový reaktor ale nezaplatí

Vláda Borise Johnsona představila záměr uvolnit 12 miliard liber na balík opatření nazývaný zelenou průmyslovou revolucí. Cílem je podpořit rozvoj řady odvětví od mořských větrných elektráren přes využívání vodíku až po úspory v budovách a elektromobilitu. Součástí balíku je i rozvoj jaderné energetiky. Ten však bude narážet na ekonomickou realitu.

Bianco šek pro nové reaktory poslanci nestihli projednat, hrozba "atomového tunelu: přetrvává

Poslanecká sněmovna na mimořádné schůzi v pátek 20. listopadu nezvládla projednat návrh zákona o podpoře nových jaderných reaktorů. Kromě debaty o požadavcích opozice, aby nejdříve bylo vyloučeno bezpečnostní riziko, které plyne z účasti ruských a čínských firem na projektech typu nového reaktoru v Dukovanech zazněla řada výhrad k ekonomickým dopadům návrhu.

Reaktor za 230 miliard se štědrou veřejnou podporou do roku 2070? Záleží na poslancích

Úsilím části poslanců, zejména KSČM a SPD, byla na pátek 20. listopadu na 10 hodinu svolána mimořádná schůze Poslanecké sněmovny s cílem projednat ve druhém čtení návrh vládního zákona, který má zajistit bezprecedentní veřejnou finanční podporu pro stavbu nových velkých jaderných reaktorů.  Poslanci však dostali návrh bez věrohodných ekonomických analýz, ukazujících na skutečné náklady, které v budoucnu zaplatí jak spotřebitelé elektřiny, tak i daňoví poplatníci. Parlament se schválením zákona v navržené podobě zbaví poslední možnosti jak ovlivnit výslednou výši veřejné podpory i jaké projekty budou podpořeny.   

O nás

Temelín.cz přináší nezávislé informace o jaderné energetice u nás i ve světě, jaké v běžných médiích nezískáte. Fakta o dnešních i plánovaných reaktorech, těžbě uranu a jaderných odpadech i o naší domnělé závislosti na elektřině z atomu a možnostech řešení.

Hnutí Duha logo Calla logo