Ekonomika jádra

U příležitosti desátého výročí havárie jaderné elektrárny Fukušima Daiiči připravila redakce Deutsche Welle rozhovor s Myclem Schneiderem, který přinášíme se svolením autora v českém překladu.

Zatímco si Japonsko připomíná desáté výročí od havárie jaderné elektrárny Fukušima Daiiči, probíhá v celosvětovém měřítku debata o možnostech využití rozvoje jaderné energetiky pro omezení rizik spojených s globální změnou klimatu. Řada lidí zabývajících se ochranou životního prostředí nasazení jádra odmítá kvůli riziku havárií typu Fukušimy a problému s dlouhodobým ukládáním jaderného odpadu. Na druhé straně má jaderná cesta své zastánce díky schopnosti vyrábět velké množství elektřiny s nízkými emisemi oxidu uhličitého. Deutsche Welle problém rozebírá v rozhovoru s Myclem Schneiderem.

Poslanecká sněmovna stále nerozhodla v závěrečném třetím čtení o návrhu zákona o podpoře nových jaderných reaktorů [1]. Kontroverzní zákon staví jaderné bloky mimo konkurenci a přenáší podnikatelské riziko na spotřebitele elektřiny a státní rozpočet. Hlavními problematickými body vládního návrhu zákona jsou 1) výhodné půjčky ze strany státu na až stoprocentní investice a 2) garantovaná výkupní cena elektřiny z nových reaktorů, bez horního limitu (zastropování ceny), kterou by v účtech platili spotřebitelé elektřiny po dobu nejméně 30 let, pravděpodobně však i 60 let  Schválením zákona by  Parlament ztratil poslední možnost jak ovlivnit, v jaké výši a komu by měla směřovat tak štědrá veřejná podpora.

Poslanecká sněmovna projedná ve středu 10. února v závěrečném třetím čtení vládní návrh zákona o podpoře nových jaderných reaktorů. Kontroverzní zákon jednostranně a mohutně zvýhodňuje nekonkurenceschopnou jadernou energii proti jiným zdrojům a staví ji tak mimo trh s elektřinou. Jeho přijetí by přineslo vyšší cenu elektřiny pro spotřebitele a velkou zátěž pro státní rozpočet. Zásadní nedostatky návrhu zákona z pera energetických expertů ekologických organizací uvádí příloha “Připomínky”.

Podklady, které dostali představitelé sněmovních politických stran před jejich dnešní schůzkou s premiérem Babišem k tendru na nový reaktor v Dukovanech, ukazují, že plánovaná štědrá veřejná podpora může být ještě větší, než dosud bylo známo. Objem po dobu stavby vůbec neúročené státní půjčky by se mohl navýšit až na 100 % investice (dosud mělo být 70 %).  Zároveň smlouva zajišťující, že stát bude veškerou elektřinu z nového reaktoru od ČEZu vykupovat za předem garantovanou cenu, by měla být podepsána dokonce na 60 let od doby zahájení provozu nového bloku.  Úvahy, že lze vysoutěžit cenu elektrárny ve výši 4 500 až 5 000 EUR/kW, když v tendru bude všech pět uchazečů, je nerealistická.   [Příloha A]

Plánované závěrečné třetí čtení vládního návrhu zákona o podpoře nových jaderných reaktorů bylo na návrh poslance Stanjury (ODS) odloženo na 10. února. Zákon má podle něj i dalších opozičních stran počkat až na jednání premiéra Andreje Babiše s předsedy stran o tendru na nový reaktor v Dukovanech, které je plánováno na 27. ledna.  Předmětem sporu je i poslanci navržené zastropování garantované výkupní ceny elektřiny z nového reaktoru, které v prosinci překvapivě podpořil i premiér a odmítl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.  

Na přelomu roku oznámila švédská energetická společnost Vattenfall ukončení provozu prvního bloku v jaderné elektrárně Ringhals v blízkosti Göteborgu. Varný reaktor o výkonu 880 MW byl uveden do provozu v říjnu roku 1974 a byl provozován 46 let.