Finská společnost Teollisuuden Voima Oyj (TVO), která je investorem výstavby reaktoru EPR v jaderné elektrárně Olkiluoto, zveřejnila 17. července aktualizovaný harmonogram dokončení a spuštění bloku, podle kterého má být uveden do provozu v červenci 2020. Ve srovnání s posledními odhady, které předpokládaly spuštění v lednu 2020, jde o půlroční odklad. Další odklad spuštění byl očekáván poté, co finský jaderný dozor identifikoval bezpečnostní problém v primárním okruhu reaktoru (nepřípustnou úroveň vibrací u kompenzátoru tlaku).
V české debatě o vysokých nákladech na výstavbu jaderných reaktorů a neustálém protahování (především evropských a amerických) projektů se nezřídka vyskytuje názor, že jednou z příčin je zpřísnění pravidel po havárii v japonské Fukušimě. Například v článku Hospodářských novin z 12. června s názvem „Evropa je pro energii z jádra zakletá. Postavit české bloky včas a za rozumnou cenu by byl unikát“ je uvedeno, že mezi důvody pro zdražování jaderných projektů uvádí téměř všichni experti vývoj po fukušimské havárii.
Vláda má rozhodnout, že nadále se má nový reaktor v Dukovanech připravovat pouze ve variantě, kdy investorem má být ČEZ a vláda mu pomocí smlouvy garantuje ochranu před ekonomickou nenávratností projektu a dalšími riziky. Dodnes ale nebyly zveřejněny žádné analýzy, ve kterých by byly spočteny ekonomické dopady jednotlivých investorských modelů stavby nových reaktorů do veřejných rozpočtů a na spotřebitele elektřiny. Zato o čtyřnásobné navýšení nákladů státu na přípravu jaderného reaktoru v Dukovanech a jmenování svého vlastního expertního týmu nyní žádá vládu její zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl. Tyto požadavky jdou nad rámec usnesení Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů z 27. března 2019, který má spolu s návrhem pro vládu Calla k dispozici.
V zákonodárném sboru amerického státu Ohio je projednáván návrh zákona, který by zajistil možnost dotovat provoz stávajících jaderných reaktorů a uhelných bloků. Stejná legislativní úprava by zrušila současné ustanovení, které umožňuje energetickým firmám započítat do ceny příplatek na rozvoj obnovitelných zdrojů. Tento nástroj byl zaveden před deseti lety, aby zajistil plnění cílů státu v oblasti obnovitelných zdrojů.
Podle doporučení technického oddělení francouzského jaderného dozoru (IRSN) by EDF měla předělat i obtížně přístupné svary na potrubí sekundárního okruhu. Konečné rozhodnutí bude na vedení jaderného dozoru (ASN), které ovšem ve většině případů doporučení IRSN respektuje. Stejné doporučení dostal ASN od skupiny nezávislých expertů. Naopak EDF se nadále snaží jaderný dozor přesvědčit o tom, že svary jsou vyhovující.
Informace o zhruba tříměsíčním odkladu spuštění třetího bloku jaderné elektrárny Mochovce, kterou v tomto týdnu přinesl deník Pravda, se dala očekávat. Druhé čtvrtletí roku 2019, kdy měl být reaktor podle posledních odhadů spuštěn, již začalo a všechny potřebné kroky dosud nebyly provedeny. Odklad o tři měsíce není vzhledem k původně plánovanému termínu (při zahájení prací na dostavbě elektrárny v roce 2008 byl termín dokončení třetího bloku stanoven na rok 2012) úplně zásadní. Zajímavé však bude, zda se potvrdí další prodražení projektu, deník Pravda ve zmiňovaném článku píše o celkové částce 5,6 miliard eur.
