Poslanci 30. září propustili do prvního čtení návrh zákona, který má zajistit garantované výkupní ceny pro drahou elektřinu z nových jaderných reaktorů, které se následně rozpočítají do účtů všem jejím odběratelům. Protože ani to na stavbu nových Dukovan firmě ČEZ nestačí, definuje zákon bezúročnou státní půjčku na stavbu. Bez této bezprecedentní veřejné podpory by nové jaderné bloky z ekonomických důvodů prakticky neměly šanci. Přestože přijetí zákona bude mít dalekosáhlé dopady, zkrátili poslanci jeho další projednávání před druhým čtením na pouhých 30 dnů.
Společnost NextEra Energy Resources, která provozuje jadernou elektrárnu Duane Arnold v americkém státě Iowa, oznámila na konci srpna rozhodnutí o trvalém odstavení reaktoru. Původní termín definitivního odstavení bloku byl plánován na konec října, 10. srpna ale došlo k vynucenému přerušení provozu v důsledku silného větru, který mimo jiné poškodil chladící věže elektrárny. Vedení NextEra Energy Resources vyhodnotilo náklady na opravu jako příliš vysoké a rozhodlo se neuvádět reaktor opětovně do provozu.
Ministerstvo průmyslu předkládá zákon, kterým chce legalizovat podpůrná schémata používaná při vyjednávání s ČEZ o novém bloku v Dukovanech. Zejména jde o garantované výkupní ceny pro elektřinu z nových jaderných reaktorů, které se následně rozpočítají do účtů všem jejím odběratelům. Ale ani to nestačí, a tak zákon definuje bezúročnou státní půjčku na stavbu firmě ČEZ. Zákon tak má vyřešit problém, že na současném energetickém trhu již nové jaderné bloky z ekonomických důvodů prakticky nemají šanci.
Podle vládních podkladů, podle kterých má dnes vláda rozhodnout o modelu financování nového jaderného reaktoru v Dukovanech, má stavba přijít na nejméně 230 miliard korun. Tedy výrazně více, než doposud opakovaně uváděl ministr Karel Havlíček, tedy 140-160 miliard korun [1]. Kromě v této chvíli „návratné finanční výpomoci“, kterou Babišova vláda hodlá poskytnout na stavbu firmě ČEZ, připravilo Ministerstvo průmyslu návrh zákona, kterým má poskytnout garantovanou výkupní cenu elektřiny z nového bloku na nejméně 30 let [2]. Tu zaplatí české domácnosti a firmy v ceně za elektřinu. ČEZ má navíc právo předat celý projekt státu v okamžiku, kdyby se některé parametry dohodnuté ve smlouvách mezi vládou a firmou ČEZ změnily. Konkrétní podmínky, kterými nás vláda zaváže, se dozvíme až po dnešním podepsání smluv, které byly doposud také drženy v utajení.
Francouzský Účetní dvůr, který provádí audity veřejných i soukromých institucí, zveřejnil odhad růstu nákladů na výstavbu rozestavěného reaktoru EPR v elektrárně Flamanville. Celkové náklady se mají podle odhadu dostat na částku 19,1 miliard eur (cca 500 miliard korun). Bez započtení finančních nákladů má jít o 14,9 miliard eur (takzvané overnight costs, v přepočtu cca 390 miliard Kč). Při posledním navýšení nákladů v říjnu 2019 přitom společnost EDF jako investor stavby odhadovala overnight costs na úrovni 12,4 miliard eur. Účetní dvůr odhaduje, že výrobní náklady elektřiny se budou po spuštění reaktoru pohybovat v rozmezí 110 až 120 eur za megawatthodinu.
Dodržení aktuálního termínu spuštění prvního bloku jaderné elektrárny Vogtle v americkém státě Georgia, který byl stanoven na listopad 2021, je velmi nepravděpodobné. Uvedl to Don Grace víceprezident pro technické záležitosti Vogtle Monitoring Group v hlášení pro Výbor veřejné služby. Výbor pro veřejné služby (Public Service Commission - PSC) státu Georgia plní funkci regulátora trhu, a rozhoduje o tom, jak si investor výstavby může promítnout své náklady do ceny elektřiny. Podle Dona Grace hrozí rovněž další prodražení projektu. Zástupci investora z firmy Georgia Power naopak věří, že současný harmonogram i rozpočet bude dodržen.