Ekonomika jádra

Podklady, které dostali představitelé sněmovních politických stran před jejich dnešní schůzkou s premiérem Babišem k tendru na nový reaktor v Dukovanech, ukazují, že plánovaná štědrá veřejná podpora může být ještě větší, než dosud bylo známo. Objem po dobu stavby vůbec neúročené státní půjčky by se mohl navýšit až na 100 % investice (dosud mělo být 70 %).  Zároveň smlouva zajišťující, že stát bude veškerou elektřinu z nového reaktoru od ČEZu vykupovat za předem garantovanou cenu, by měla být podepsána dokonce na 60 let od doby zahájení provozu nového bloku.  Úvahy, že lze vysoutěžit cenu elektrárny ve výši 4 500 až 5 000 EUR/kW, když v tendru bude všech pět uchazečů, je nerealistická.   [Příloha A]

Plánované závěrečné třetí čtení vládního návrhu zákona o podpoře nových jaderných reaktorů bylo na návrh poslance Stanjury (ODS) odloženo na 10. února. Zákon má podle něj i dalších opozičních stran počkat až na jednání premiéra Andreje Babiše s předsedy stran o tendru na nový reaktor v Dukovanech, které je plánováno na 27. ledna.  Předmětem sporu je i poslanci navržené zastropování garantované výkupní ceny elektřiny z nového reaktoru, které v prosinci překvapivě podpořil i premiér a odmítl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.  

Na přelomu roku oznámila švédská energetická společnost Vattenfall ukončení provozu prvního bloku v jaderné elektrárně Ringhals v blízkosti Göteborgu. Varný reaktor o výkonu 880 MW byl uveden do provozu v říjnu roku 1974 a byl provozován 46 let.

Vyplatí se při nahrazování uhelných elektráren vsadit na obnovitelné zdroje nebo na rozvoj jaderné energetiky? Na tuto otázku odpoví diametrálně odlišně pracovník českého a německého ministerstva odpovědného za energetickou koncepci, třebaže mají podobné vzdělání. Přechod k nízkouhlíkové energetice bude vyžadovat velké investice a chyba v jejich nasměrování by mohla celý proces ohrozit.

Poslanecká sněmovna na dnešní mimořádné schůzi poslala do závěrečného třetího čtení návrh zákona o podpoře nových jaderných reaktorů. Kontroverzní zákon, který fakticky staví jaderné bloky mimo konkurenci a přenáší podnikatelské riziko na spotřebitele elektřiny a státní rozpočet, tak může jít do závěrečného třetího čtení již na začátku prosince. Hlavními problematickými body vládního návrhu zákona jsou nelimitované výhodné půjčky ze strany státu a na nejméně 30 let garantovaná výkupní cena pro elektřinu z nových reaktorů bez zákonného omezení [podrobněji zde]. Schválením zákona pak Parlament ztratí poslední možnost, jak ovlivnit, v jaké výši a komu by měla jít štědrá veřejná podpora.

Vláda Borise Johnsona představila záměr uvolnit 12 miliard liber na balík opatření nazývaný zelenou průmyslovou revolucí. Cílem je podpořit rozvoj řady odvětví od mořských větrných elektráren přes využívání vodíku až po úspory v budovách a elektromobilitu. Součástí balíku je i rozvoj jaderné energetiky. Ten však bude narážet na ekonomickou realitu.