Ekonomika jádra

Společnost NextEra Energy Resources, která provozuje jadernou elektrárnu Duane Arnold v americkém státě Iowa, oznámila na konci srpna rozhodnutí o trvalém odstavení reaktoru. Původní termín definitivního odstavení bloku byl plánován na konec října, 10. srpna ale došlo k vynucenému přerušení provozu v důsledku silného větru, který mimo jiné poškodil chladící věže elektrárny. Vedení NextEra Energy Resources vyhodnotilo náklady na opravu jako příliš vysoké a rozhodlo se neuvádět reaktor opětovně do provozu.

Ministerstvo průmyslu předkládá zákon, kterým chce legalizovat podpůrná schémata používaná při vyjednávání s ČEZ o novém bloku v Dukovanech. Zejména jde o garantované výkupní ceny pro elektřinu z nových jaderných reaktorů, které se následně rozpočítají do účtů všem jejím odběratelům. Ale ani to nestačí, a tak zákon definuje bezúročnou státní půjčku na stavbu firmě ČEZ. Zákon tak má vyřešit problém, že na současném energetickém trhu již nové jaderné bloky z ekonomických důvodů prakticky nemají šanci.

Podle vládních podkladů, podle kterých má dnes vláda rozhodnout o modelu financování nového jaderného reaktoru v Dukovanech, má stavba přijít na nejméně 230 miliard korun. Tedy výrazně více, než doposud opakovaně uváděl ministr Karel Havlíček, tedy 140-160 miliard korun [1].   Kromě v této chvíli „návratné finanční výpomoci“, kterou Babišova vláda hodlá poskytnout na stavbu firmě ČEZ, připravilo Ministerstvo průmyslu návrh zákona, kterým má poskytnout garantovanou výkupní cenu elektřiny z nového bloku na nejméně 30 let [2]. Tu zaplatí české domácnosti a firmy v ceně za elektřinu. ČEZ má navíc právo předat celý projekt státu v okamžiku, kdyby se některé parametry dohodnuté ve smlouvách mezi vládou a firmou ČEZ změnily. Konkrétní podmínky, kterými nás vláda zaváže, se dozvíme až po dnešním podepsání smluv, které byly doposud také drženy v utajení.

Francouzský Účetní dvůr, který provádí audity veřejných i soukromých institucí, zveřejnil odhad růstu nákladů na výstavbu rozestavěného reaktoru EPR v elektrárně Flamanville. Celkové náklady se mají podle odhadu dostat na částku 19,1 miliard eur (cca 500 miliard korun). Bez započtení finančních nákladů  má jít o 14,9 miliard eur (takzvané overnight costs, v přepočtu cca 390 miliard Kč). Při posledním navýšení nákladů v říjnu 2019 přitom společnost EDF jako investor stavby odhadovala overnight costs na úrovni 12,4 miliard eur. Účetní dvůr odhaduje, že výrobní náklady elektřiny se budou po spuštění reaktoru pohybovat v rozmezí 110 až 120 eur za megawatthodinu.

Dodržení aktuálního termínu spuštění prvního bloku jaderné elektrárny Vogtle v americkém státě Georgia, který byl stanoven na listopad 2021, je velmi nepravděpodobné. Uvedl to Don Grace víceprezident pro technické záležitosti Vogtle Monitoring Group v hlášení pro Výbor veřejné služby. Výbor pro veřejné služby (Public Service Commission - PSC) státu Georgia plní funkci regulátora trhu, a rozhoduje o tom, jak si investor výstavby může promítnout své náklady do ceny elektřiny. Podle Dona Grace hrozí rovněž další prodražení projektu. Zástupci investora z firmy Georgia Power naopak věří, že současný harmonogram i rozpočet bude dodržen.

Připomínky, které uplatnily jednotlivé vládní rezorty k návrhu Ministerstva průmyslu na zákon, kterým se vytváří podpora nových jaderných reaktorů, dávají za pravdu kritice ekologických organizací.  Hlavním principem zákona jsou na nejméně 30 let garantované výkupní ceny pro elektřinu z jaderných reaktorů, které se následně rozpočítají do účtů za elektřinu všem jejím odběratelům.  Návrh je však v řadě ohledů příliš vágní, neobsahuje žádné reálné ekonomické propočty, kolik by taková podpora jaderných reaktorů mohla stát, žádný maximální limit, o kolik se bude moci navýšit platba za elektřinu a protože všechny významné parametry nechává na smlouvách mezi investorem (aktuálně ČEZ) a vládou, představuje tak bianko šek s neomezeným čerpáním.