Ekonomika jádra

Senátorky a senátoři začali projednávat návrh zákona o podpoře nových jaderných reaktorů. Ve středu 14. července jej měly na programu tři důležité výbory a 21. července pak o jeho osudu rozhodne plénum.  Kontroverzní norma jednostranně a mohutně zvýhodňuje nekonkurenceschopnou jadernou energii proti jiným zdrojům a staví ji tak mimo trh s elektřinou. Senát ještě může zasáhnout a omezit bianco šek, který vystavila vláda a Poslanecká sněmovna, a limitovat dnes neomezenou garantovanou výkupní cenu elektřiny z nových reaktorů. Pozměňovací návrh k tomu podali společně senátorky Alena Dernerová a Jitka Seitlová a senátoři Lukáš Wagenknecht, Mikuláš Bek, Marek Hilšer, Petr Orel a David Smoljak.

Podle posledních oficiálních zpráv by měl být blok s reaktorem EPR ve finské jaderné elektrárně Olkiluoto připojen k síti letos v říjnu a do plného provozu uveden v únoru 2022. Taková je dohoda mezi finským investorem a generálním dodavatelem, kterým je aktuálně  francouzská státní společnost Areva SA. Případné nedodržení termínu by pro dodavatele znamenalo další penále. V případě dodržení aktuálního harmonogramu dosáhne celkové zpoždění téměř třinácti let – původní plán počítal se spuštěním v první polovině roku 2009.

Poslanecká sněmovna ve středu 16. června 2021 v závěrečném třetím čtení přijala vládní návrh zákona o podpoře nových jaderných reaktorů. Hlasy především poslanců ANO, ČSSD a ODS odmítla zastropovat garantovanou výkupní cenu elektřiny z nových reaktorů, čímž by omezila negativní dopady na spotřebitele elektřiny [pozměňovací návrhy dostupné na webu Poslanecké sněmovny]. Pokud zastropování do zákona nevrátí Senát, bude dnešní rozhodnutí dopadat na spotřebitele od uvedení elektrárny do provozu po roce 2040 až do konce století.  Ve stínu dohody poslanců demokratické opozice s ministrem  Karlem Havlíčkem o vložení bezpečnostní pojistky, vyřazující z podpory Rusko a Čínu, tak zůstaly zásadní dopady přijetí zákona pro státní rozpočet i peněženky spotřebitelů elektřiny.

Energetická společnost Southern Company, která je hlavním investorem výstavby jaderné elektrárny Vogtle, potvrdila odklad spuštění prvního z rozestavěných bloků označovaného jako Vogtle 3. Odklad zprovoznění bloku, které bylo podle posledních oficiálních podkladů plánováno na listopad 2021, očekávala Vogtle Monitoring Group již před několika měsíci. 

Ve středu 14. dubna ráno před zasedáním Poslanecké sněmovny vítaly kolemjdoucí poslance a poslankyně nápisy: „Stovky miliard budou splácet ještě naši vnuci!” a “Ne tunelu Moskva-Dukovany!”. Na programu probíhající  schůze Poslanecké sněmovny je totiž opět závěrečné třetí čtení tzv. Lex Dukovany, sporného návrhu zákona, který má podpořit stavbu nového reaktoru.

U příležitosti desátého výročí havárie jaderné elektrárny Fukušima Daiiči připravila redakce Deutsche Welle rozhovor s Myclem Schneiderem, který přinášíme se svolením autora v českém překladu. Zatímco si Japonsko připomíná desáté výročí od havárie jaderné elektrárny Fukušima Daiiči, probíhá v celosvětovém měřítku debata o možnostech využití rozvoje jaderné energetiky pro omezení rizik spojených s globální změnou klimatu. Řada lidí zabývajících se ochranou životního prostředí nasazení jádra odmítá kvůli riziku havárií typu Fukušimy a problému s dlouhodobým ukládáním jaderného odpadu. Na druhé straně má jaderná cesta své zastánce díky schopnosti vyrábět velké množství elektřiny s nízkými emisemi oxidu uhličitého. Deutsche Welle problém rozebírá v rozhovoru s Myclem Schneiderem.