Ekonomika jádra

Poslanecká sněmovna hlasy většiny politických stran s výjimkou Pirátů a KSČM definitivně přijala zákon, který vytváří podmínky pro štědrou veřejnou podporu zamýšlené stavby nových jaderných reaktorů (tzv. lex Dukovany). Kontroverzní zákon jednostranně a mohutně zvýhodňuje jadernou energii, která je oproti jiným zdrojům obtížně konkurenceschopná a staví ji tak mimo trh s elektřinou. Sněmovna přijala zákon s přísnějšími bezpečnostními pojistkami, které do zákona vtělil Senát a jež jasněji vylučují dodavatele zamýšlené stavby z nedemokratických zemí.

Energetická společnost Georgia Power vlastnící 45,7 % Southern Company, která je hlavním investorem výstavby jaderné elektrárny Vogtle, zveřejnila koncem července informaci o dalším odkladu spuštění obou rozestavěných reaktorů AP1000. 

Senátorky a senátoři při schvalování návrhu zákona o podpoře nových jaderných reaktorů nevyužili možnost shodit jej ze stolu, jak  navrhoval senátor Mikuláš Bek [hlasování]. Stejně tak nepodpořili zastropování neomezené garantované výkupní ceny elektřiny z nových reaktorů. Proti byli senátoři zvolení za ODS a TOP09 a z klubu PROREGION [hlasování]. Pozměňovací návrh, který měl limitovat tuto podporu v souladu s částkami deklarovanými samotným ministrem  průmyslu a obchodu [50-60 eur/MWh],  k tomu podali společně senátorky Alena Dernerová a Jitka Seitlová a senátoři Lukáš Wagenknecht, Mikuláš Bek, Marek Hilšer, Petr Orel a David Smoljak. Senát však vrátil novou normu Poslanecké sněmovně jen s přísnější úpravou bezpečnostní pojistky, aby z našich daní a plateb za elektřinu neprofitovaly Česku nepřátelské režimy.

Senátorky a senátoři začali projednávat návrh zákona o podpoře nových jaderných reaktorů. Ve středu 14. července jej měly na programu tři důležité výbory a 21. července pak o jeho osudu rozhodne plénum.  Kontroverzní norma jednostranně a mohutně zvýhodňuje nekonkurenceschopnou jadernou energii proti jiným zdrojům a staví ji tak mimo trh s elektřinou. Senát ještě může zasáhnout a omezit bianco šek, který vystavila vláda a Poslanecká sněmovna, a limitovat dnes neomezenou garantovanou výkupní cenu elektřiny z nových reaktorů. Pozměňovací návrh k tomu podali společně senátorky Alena Dernerová a Jitka Seitlová a senátoři Lukáš Wagenknecht, Mikuláš Bek, Marek Hilšer, Petr Orel a David Smoljak.

Podle posledních oficiálních zpráv by měl být blok s reaktorem EPR ve finské jaderné elektrárně Olkiluoto připojen k síti letos v říjnu a do plného provozu uveden v únoru 2022. Taková je dohoda mezi finským investorem a generálním dodavatelem, kterým je aktuálně  francouzská státní společnost Areva SA. Případné nedodržení termínu by pro dodavatele znamenalo další penále. V případě dodržení aktuálního harmonogramu dosáhne celkové zpoždění téměř třinácti let – původní plán počítal se spuštěním v první polovině roku 2009.

Poslanecká sněmovna ve středu 16. června 2021 v závěrečném třetím čtení přijala vládní návrh zákona o podpoře nových jaderných reaktorů. Hlasy především poslanců ANO, ČSSD a ODS odmítla zastropovat garantovanou výkupní cenu elektřiny z nových reaktorů, čímž by omezila negativní dopady na spotřebitele elektřiny [pozměňovací návrhy dostupné na webu Poslanecké sněmovny]. Pokud zastropování do zákona nevrátí Senát, bude dnešní rozhodnutí dopadat na spotřebitele od uvedení elektrárny do provozu po roce 2040 až do konce století.  Ve stínu dohody poslanců demokratické opozice s ministrem  Karlem Havlíčkem o vložení bezpečnostní pojistky, vyřazující z podpory Rusko a Čínu, tak zůstaly zásadní dopady přijetí zákona pro státní rozpočet i peněženky spotřebitelů elektřiny.