Energetická politika

Finský ministr hospodářství Mika Lintila uvedl, že vzhledem k ruské invazi na Ukrajinu není pravděpodobné, že na projekt jadené elektrárny Hanhikivi bude vydáno stavební povolení. Elektrárnu plánuje postavit společnost Fennovoima, v níž má podíl 34 % dceřinná společnost Rosatomu s názvem Raos Voima. Rosatom je také hlavním dodavatelem technologie. Formální rozhodnutí ovšem bude přijato nejdříve v roce 2023.

Ministerstvo pro místní rozvoj dne 11. ledna 2022 zamítlo námitky Dětí Země, že ředitel krajského úřadu v Jihlavě a jeho zaměstnanci představují systémové riziko podjatosti, pokud by rozhodovali o umístění nového jaderného bloku v Dukovanech. Následně ředitel krajského úřadu dne 9. února 2022 obdobně rozhodl, že starosta Třebíče a ani nikdo ze zaměstnanců městského úřadu nejsou podjatí. Děti Země proti oběma rozhodnutím podaly odvolání, o nichž rozhodne ministr Ivan Bartoš a jeho ministerstvo.

Vojenské manévry ruské armády v blízkosti hranic s Ukrajinou a nejistoty související s vydáním stavebního povolení vedou k pochybnostem o budoucnosti projektu jaderné elektrárny Hanhikivi u finské obce Pyhäjoki. Podle smlouvy z roku 2013 má ruská společnost Rosatom postavit v Hanhikivi jeden reaktor AES-2006 s výkonem 1200 MW. Rosatom zároveň vlastní 34 % podíl v konsorciu Fennovoima, které je investorem výstavby. Finští akcionáři, jejichž většinový podíl v konsorciu Fennovoima je podmínkou vlády pro výstavbu elektrárny, ovšem v projekt ztrácejí důvěru.

Skupina čtyř expertů rozeslala 6. ledna klíčovým médiím následující stanovisko.Bývalí vedoucí pracovníci jaderných dozorů a vládních výborů radiační ochrany: Jaderná energie není účinným prostředkem v boji proti změně klimatuDr. Greg Jaczko, bývalý předseda jaderného dozoru Spojených států (Nuclear Regulatory Commission - NRC)Prof. Wolfgang Renneberg, bývalý vedoucí Oddělení bezpečnosti reaktorů, radiační ochrany a jaderného odpadu na Federálním ministerstvu životního prostředí v Německu Dr. Bernard Laponche, bývalý ředitel Francouzské agentury pro energetický management a poradce ministra životního prostředí, energetiky a jaderné bezpečnostiDr. Paul Dorfman, bývalý tajemník Výboru pro výzkum radiačních rizik vlády Velké Británie

Ekologické organizace Hnutí DUHA, Greenpeace a Calla vítají, že se nová vláda v programovém prohlášení shodla na stanovení konkrétního roku, k němuž se má země připravit na konec uhlí. Rok 2033 by sice dle ekonomického výhledu i nutnosti rychle snižovat emise skleníkových plynů neměl být definitivním cílem a ČR by se měla připravit i na odklon od uhlí nejpozději v roce 2030, ale v současnosti dává vládou zvolený termín první rozumný a jasný rámec pro odklon od neudržitelného spalování nejšpinavějšího fosilního paliva. Možnost ČR zbavit se spalování uhlí byla prověřena již několika na sobě nezávislými modelováními elektroenergetické soustavy a teplárenství [1].

Senát Parlamentu České republiky se přidal k Poslanecké sněmovně a podpořil stanovisko, které žádá zařazení jaderné energetiky mezi udržitelné environmentální technologie v rámci taxonomie Evropské unie, která má napomoci k plnění evropských klimatických cílů [1]. Ideologický postoj bez potřebné odborné argumentace a diskuse tak v českém Parlamentu dostal přednost. Jaderná energetika přitom nesplňuje kritéria, která jsou k zařazení pro jednotlivé technologie a činnosti do zmíněné taxonomie stanovena.  V souvislosti s tlakem Česka, Francie, ale i dalších zemí panuje obava, že rozhodnutí Evropské komise, které je aktuálně očekáváno 22. prosince, tak bude navýsost politické.