Energetická politika

Česká politická reprezentace již několik let sází na další rozvoj jaderné energetiky. Jednak z důvodu údajné vlastní soběstačnosti, ačkoli řadu let patříme mezi největší evropské vývozce elektřiny, jednak s cílem snížit emise skleníkových plynů, i když úspory a podpora obnovitelných zdrojů energie vyjdou snadněji a také bezpečněji, neboť se tak snižuje závislost na dovozu fosilních paliv.

Evropští poslanci dnes většinou hlasů nepodpořili námitku vůči zařazení jaderné energetiky mezi přechodné udržitelné environmentální technologie v rámci taxonomie Evropské unie, která má napomoci k plnění evropských klimatických cílů. S návrhem v přenesené pravomoci přišla v únoru tohoto roku Evropská komise, Evropský parlament může ale takovéto normy zamítnout. Pod tlakem Česka, Francie, ale i dalších zemí a také vzhledem k agresi Ruska vůči Ukrajině a dopadům na dostupnost plynu se dnešní rozhodování stalo silně politickým. Zamítnutá námitka argumentovala, že jaderná energetika i zemní plyn nesplňují kritéria, která jsou k zařazení pro jednotlivé technologie a činnosti do zmíněné taxonomie stanovena.

Současná ruská agrese vůči Ukrajině stáčí energetickou debatu k otázce, jak se vypořádat s reálným rizikem výpadku ruského plynu. Podobný úkol, tedy omezení spalování fosilních paliv, před nás staví prohlubující se klimatická krize. Prioritním řešením je rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů a energeticky efektivních technologií. Výstavba jaderných elektráren trvá příliš dlouho, což dokládají i zkušenosti účastníků tendru na nový blok v Dukovanech. Obnovitelné zdroje jsou také levnější - při rozpočítání celkových nákladů na vyrobené kilowatthodiny vycházejí lépe než fosilní paliva i jaderné elektrárny. Česko by tak mělo dominující orientaci na posilování jaderné energetiky přehodnotit. To jsou hlavní závěry mezinárodní konference NEC 2022 "Co brání rozvoji jaderné energetiky v Evropě", kterou 18. 5. 2022 uspořádaly Hnutí DUHA a Calla.

Středa 18. května 2022, 10 až 13 hodin Konference se uskuteční on-line Současná válka na Ukrajině stáčí energetickou debatu především k otázce, jak se vypořádat s reálným rizikem výpadku ruského plynu. Na seznamu možných řešení najdeme urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů nebo programů snižování spotřeby energie. Česká politická reprezentace pak podporuje dlouhodobou náhradu fosilních paliv investicemi do jaderných reaktorů. Jaká jsou ekonomická rizika spojená s novými jadernými bloky? Dokážeme bez nich nahradit ruský plyn a ukončit spalování uhlí? Jaká energetická budoucnost vyjde levněji?

Společnost Fennovoima oznámila 2. května na svých internetových stránkách ukončení smlouvy o výstavbě jaderné elektrárny Hanhikivi, kterou měla uzavřenu s ruským Rosatomem. Oficiálním důvodem jsou zpoždění na straně dodavatele a jeho neschopnost projekt uskutečnit. Dále Fennovoima uvádí, že Rosatom se nedokáže vypořádat s riziky, která pro projekt znamená válka na Ukrajině. Práce na získání stavebního povolení i přípravné práce na staveništi budou ukončeny.

Finský ministr hospodářství Mika Lintila uvedl, že vzhledem k ruské invazi na Ukrajinu není pravděpodobné, že na projekt jadené elektrárny Hanhikivi bude vydáno stavební povolení. Elektrárnu plánuje postavit společnost Fennovoima, v níž má podíl 34 % dceřinná společnost Rosatomu s názvem Raos Voima. Rosatom je také hlavním dodavatelem technologie. Formální rozhodnutí ovšem bude přijato nejdříve v roce 2023.