Energetická politika

Středa 18. května 2022, 10 až 13 hodin Konference se uskuteční on-line Současná válka na Ukrajině stáčí energetickou debatu především k otázce, jak se vypořádat s reálným rizikem výpadku ruského plynu. Na seznamu možných řešení najdeme urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů nebo programů snižování spotřeby energie. Česká politická reprezentace pak podporuje dlouhodobou náhradu fosilních paliv investicemi do jaderných reaktorů. Jaká jsou ekonomická rizika spojená s novými jadernými bloky? Dokážeme bez nich nahradit ruský plyn a ukončit spalování uhlí? Jaká energetická budoucnost vyjde levněji?

Společnost Fennovoima oznámila 2. května na svých internetových stránkách ukončení smlouvy o výstavbě jaderné elektrárny Hanhikivi, kterou měla uzavřenu s ruským Rosatomem. Oficiálním důvodem jsou zpoždění na straně dodavatele a jeho neschopnost projekt uskutečnit. Dále Fennovoima uvádí, že Rosatom se nedokáže vypořádat s riziky, která pro projekt znamená válka na Ukrajině. Práce na získání stavebního povolení i přípravné práce na staveništi budou ukončeny.

Finský ministr hospodářství Mika Lintila uvedl, že vzhledem k ruské invazi na Ukrajinu není pravděpodobné, že na projekt jadené elektrárny Hanhikivi bude vydáno stavební povolení. Elektrárnu plánuje postavit společnost Fennovoima, v níž má podíl 34 % dceřinná společnost Rosatomu s názvem Raos Voima. Rosatom je také hlavním dodavatelem technologie. Formální rozhodnutí ovšem bude přijato nejdříve v roce 2023.

Ministerstvo pro místní rozvoj dne 11. ledna 2022 zamítlo námitky Dětí Země, že ředitel krajského úřadu v Jihlavě a jeho zaměstnanci představují systémové riziko podjatosti, pokud by rozhodovali o umístění nového jaderného bloku v Dukovanech. Následně ředitel krajského úřadu dne 9. února 2022 obdobně rozhodl, že starosta Třebíče a ani nikdo ze zaměstnanců městského úřadu nejsou podjatí. Děti Země proti oběma rozhodnutím podaly odvolání, o nichž rozhodne ministr Ivan Bartoš a jeho ministerstvo.

Vojenské manévry ruské armády v blízkosti hranic s Ukrajinou a nejistoty související s vydáním stavebního povolení vedou k pochybnostem o budoucnosti projektu jaderné elektrárny Hanhikivi u finské obce Pyhäjoki. Podle smlouvy z roku 2013 má ruská společnost Rosatom postavit v Hanhikivi jeden reaktor AES-2006 s výkonem 1200 MW. Rosatom zároveň vlastní 34 % podíl v konsorciu Fennovoima, které je investorem výstavby. Finští akcionáři, jejichž většinový podíl v konsorciu Fennovoima je podmínkou vlády pro výstavbu elektrárny, ovšem v projekt ztrácejí důvěru.

Skupina čtyř expertů rozeslala 6. ledna klíčovým médiím následující stanovisko.Bývalí vedoucí pracovníci jaderných dozorů a vládních výborů radiační ochrany: Jaderná energie není účinným prostředkem v boji proti změně klimatuDr. Greg Jaczko, bývalý předseda jaderného dozoru Spojených států (Nuclear Regulatory Commission - NRC)Prof. Wolfgang Renneberg, bývalý vedoucí Oddělení bezpečnosti reaktorů, radiační ochrany a jaderného odpadu na Federálním ministerstvu životního prostředí v Německu Dr. Bernard Laponche, bývalý ředitel Francouzské agentury pro energetický management a poradce ministra životního prostředí, energetiky a jaderné bezpečnostiDr. Paul Dorfman, bývalý tajemník Výboru pro výzkum radiačních rizik vlády Velké Británie