Energetická politika

Vojenské manévry ruské armády v blízkosti hranic s Ukrajinou a nejistoty související s vydáním stavebního povolení vedou k pochybnostem o budoucnosti projektu jaderné elektrárny Hanhikivi u finské obce Pyhäjoki. Podle smlouvy z roku 2013 má ruská společnost Rosatom postavit v Hanhikivi jeden reaktor AES-2006 s výkonem 1200 MW. Rosatom zároveň vlastní 34 % podíl v konsorciu Fennovoima, které je investorem výstavby. Finští akcionáři, jejichž většinový podíl v konsorciu Fennovoima je podmínkou vlády pro výstavbu elektrárny, ovšem v projekt ztrácejí důvěru.

Skupina čtyř expertů rozeslala 6. ledna klíčovým médiím následující stanovisko.Bývalí vedoucí pracovníci jaderných dozorů a vládních výborů radiační ochrany: Jaderná energie není účinným prostředkem v boji proti změně klimatuDr. Greg Jaczko, bývalý předseda jaderného dozoru Spojených států (Nuclear Regulatory Commission - NRC)Prof. Wolfgang Renneberg, bývalý vedoucí Oddělení bezpečnosti reaktorů, radiační ochrany a jaderného odpadu na Federálním ministerstvu životního prostředí v Německu Dr. Bernard Laponche, bývalý ředitel Francouzské agentury pro energetický management a poradce ministra životního prostředí, energetiky a jaderné bezpečnostiDr. Paul Dorfman, bývalý tajemník Výboru pro výzkum radiačních rizik vlády Velké Británie

Ekologické organizace Hnutí DUHA, Greenpeace a Calla vítají, že se nová vláda v programovém prohlášení shodla na stanovení konkrétního roku, k němuž se má země připravit na konec uhlí. Rok 2033 by sice dle ekonomického výhledu i nutnosti rychle snižovat emise skleníkových plynů neměl být definitivním cílem a ČR by se měla připravit i na odklon od uhlí nejpozději v roce 2030, ale v současnosti dává vládou zvolený termín první rozumný a jasný rámec pro odklon od neudržitelného spalování nejšpinavějšího fosilního paliva. Možnost ČR zbavit se spalování uhlí byla prověřena již několika na sobě nezávislými modelováními elektroenergetické soustavy a teplárenství [1].

Senát Parlamentu České republiky se přidal k Poslanecké sněmovně a podpořil stanovisko, které žádá zařazení jaderné energetiky mezi udržitelné environmentální technologie v rámci taxonomie Evropské unie, která má napomoci k plnění evropských klimatických cílů [1]. Ideologický postoj bez potřebné odborné argumentace a diskuse tak v českém Parlamentu dostal přednost. Jaderná energetika přitom nesplňuje kritéria, která jsou k zařazení pro jednotlivé technologie a činnosti do zmíněné taxonomie stanovena.  V souvislosti s tlakem Česka, Francie, ale i dalších zemí panuje obava, že rozhodnutí Evropské komise, které je aktuálně očekáváno 22. prosince, tak bude navýsost politické.

Krajský úřad v Jihlavě zaslal 22. listopadu 2021 na Ministerstvo pro místní rozvoj podklady z řízení o umístění nového jaderného bloku v Dukovanech, neboť musí rozhodnout, který krajský úřad bude rozhodovat o odvolání proti územnímu rozhodnutí. Děti Země totiž 13. září 2021 vznesly námitku systémového rizika podjatosti městského úřadu v Třebíči i krajského úřadu v Jihlavě, neboť nemají důvěru v rozhodování obou těchto úřadů o tak politicky citlivé a mediálně sledované sporné stavbě.

Podle zjištění Dětí Země má povolovací proces na výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech vážný problém. Krajský úřad Kraje Vysočina totiž 13. července 2020 povolil výjimku ze zákona ke škodlivému zásahu do biotopů téměř třiceti zvláště chráněných druhů živočichů, ale podle analýzy Dětí Země bylo toto rozhodnutí vydáno v rozporu se zákonem. Děti Země proto 18. listopadu 2021 podaly odvolání.