Energetická politika

Jaderná energetika nadále stagnuje a pouze urychlení čínského jaderného programu zachrání toto odvětví před globální spirálou smrti. Zkušenosti jaderného průmyslu v loňském roce byly stejné jako v posledních téměř třiceti letech: malý počet spuštěných reaktorů a podobně malý počet jejich uzavření. Mezitím dochází k prudkému růstu obnovitelných zdrojů energie, protože státy se snaží posílit energetickou bezpečnost.

Revidované programové prohlášení, které vláda Petra Fialy schválila, nadále obsahuje plán na odklon české energetiky od uhlí do roku 2033. Podle ekologických organizací je to správný a logický postoj, neboť vyšší míra spalování uhlí je sice dílčí součástí akutního řešení plynové a energetické krize, ale prodloužení jeho těžby a spalování za deset let by s řešením energetické krize nijak nepomohlo a naopak zkomplikovalo řešení krize klimatické.

Česká vláda by měla přistoupit k tvorbě energetické politiky státu, kterou má letos nastavit pomocí strategických dokumentů, zcela novým způsobem. Hlavní body návrhu dnes představili zástupci a zástupkyně ekologických organizací a iniciativy podnikatelů, vědců a aktivních občanů na tiskovém brífinku. Základem funkční energetické politiky by podle nich mělo být otevření trhu novým řešením a zajištění infrastruktury a kapacit pro rozvoj obnovitelných zdrojů, zajištění odklonu od uhlí a oživení uhelných regionů, zahrnutí všech sociálních skupin do spravedlivé transformace energetiky a založení energetické bezpečnosti na evropském rozměru bez fixování se na stavbu nových drahých a problematických jaderných reaktorů. Změna k lepšímu, iniciativa českých podnikatelů, vědců a aktivních občanů, zdůrazňuje, že jasnou moderní vizi energetiky založenou na obnovitelných zdrojích, potřebuje pro svoji udržitelnost i česká podnikatelská sféra.

V roce 2022 se z větrné energie v Evropské unii vyrobilo 420 TWh (15 %) elektřiny. Největším výrobcem se 126 TWh je Německo, kde vítr vyrábí 22 % mixu elektřiny, před Španělskem (62 TWh, rovněž 22 %). Nejvyšší procentuální podíl větrné energie má Dánsko s 55 % elektřiny (19 TWh) před Litvou (38 %), Irskem (34 %) a Portugalskem (28 %).

Obrat Francie v otázce jaderné energie vyvolává v Lucembursku obavy. Tamní vláda chce podniknout kroky proti prodloužení doby provozu francouzské jaderné elektrárny Cattenom.

Fotovoltaika vyrobila v roce 2022 už 203 TWh (7,3 %) elektřiny v EU. Německo je největším výrobcem s 59 TWh (10 % mixu elektřiny), což představuje téměř dvojnásobek výroby elektřiny v EU, více než druhý největší výrobce Španělsko (33 TWh, 12 %). Nizozemsko má nejvyšší procentuální podíl výroby elektřiny ze slunečního záření na svém mixu elektřiny s 14 % (17 TWh), před Řeckem (6,6 TWh, 13 %) a Maďarskem (4,5 TWh, 13 %).