Aktuality

Ve středu 14. dubna ráno před zasedáním Poslanecké sněmovny vítaly kolemjdoucí poslance a poslankyně nápisy: „Stovky miliard budou splácet ještě naši vnuci!” a “Ne tunelu Moskva-Dukovany!”. Na programu probíhající  schůze Poslanecké sněmovny je totiž opět závěrečné třetí čtení tzv. Lex Dukovany, sporného návrhu zákona, který má podpořit stavbu nového reaktoru.

U příležitosti desátého výročí havárie jaderné elektrárny Fukušima Daiiči připravila redakce Deutsche Welle rozhovor s Myclem Schneiderem, který přinášíme se svolením autora v českém překladu. Zatímco si Japonsko připomíná desáté výročí od havárie jaderné elektrárny Fukušima Daiiči, probíhá v celosvětovém měřítku debata o možnostech využití rozvoje jaderné energetiky pro omezení rizik spojených s globální změnou klimatu. Řada lidí zabývajících se ochranou životního prostředí nasazení jádra odmítá kvůli riziku havárií typu Fukušimy a problému s dlouhodobým ukládáním jaderného odpadu. Na druhé straně má jaderná cesta své zastánce díky schopnosti vyrábět velké množství elektřiny s nízkými emisemi oxidu uhličitého. Deutsche Welle problém rozebírá v rozhovoru s Myclem Schneiderem.

Přínos obnovitelné energie nebyl ve Švédsku nikdy tak velký, jako v roce 2020 a to navzdory odstavování starých nevyhovujících jaderných reaktorů. Nadále se očekává, že se bude snižovat energetická náročnost švédského průmyslu a zvyšovat objem produkce energie z obnovitelných zdrojů. Všechny parlamentní strany ve Švédsku se shodují na tom, že švédský export energie z obnovitelných zdrojů je klimaticky výhodný, protože snižuje potřebu výroby elektřiny z fosilních zdrojů i v sousedních zemích. A chtějí nadále tento vývoz obnovitelné energie podporovat.

Vyhodnocení Státní energetické koncepce ČR - které projednala vláda - ukazuje, že Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nesplnilo stěžejní úkoly, jako je zavedení penalizace nízkoúčinné výroby elektřiny z uhlí či zdanění spalování uhlí a zemního plynu v menších kotlích (kde neplatí emisní povolenky), které měly pomoci udržet a transformovat teplárenství. MPO také nezvládlo naplnit ani svůj vlastní velmi omezený cíl pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Kvůli tomuto selhání pokračuje nadměrné znečištění ovzduší, ČR je rekordmanem v emisích skleníkových plynů na hlavu a teplárenství má nejistou budoucnost.

Poslanecká sněmovna stále nerozhodla v závěrečném třetím čtení o návrhu zákona o podpoře nových jaderných reaktorů [1]. Kontroverzní zákon staví jaderné bloky mimo konkurenci a přenáší podnikatelské riziko na spotřebitele elektřiny a státní rozpočet. Hlavními problematickými body vládního návrhu zákona jsou 1) výhodné půjčky ze strany státu na až stoprocentní investice a 2) garantovaná výkupní cena elektřiny z nových reaktorů, bez horního limitu (zastropování ceny), kterou by v účtech platili spotřebitelé elektřiny po dobu nejméně 30 let, pravděpodobně však i 60 let  Schválením zákona by  Parlament ztratil poslední možnost jak ovlivnit, v jaké výši a komu by měla směřovat tak štědrá veřejná podpora.

Obce a spolky z lokalit, které vláda těsně před vánočními svátky potvrdila jako vhodné pro hledání místa pro konečné uložení vysoceradioaktivních odpadů - Březového potoka v Pošumaví, Horky na Třebíčsku a Hrádku na Jihlavsku požádaly o pomoc své nové krajské samoprávy krajů Plzeňského a Vysočiny. Chtějí po nich podporu vůči postupu zodpovědných státních úřadů, zejména Ministerstva průmyslu a obchodu a Správy úložišť radioaktivních odpadů. Především chtějí spojit síly v úsilí dosáhnout změn v legislativě, které zajistí respektování jejich zájmů při hledání úložiště. Důležitá je pro ně také změna vládní koncepce, která namísto konečného uložení bude uvažovat i dlouhodobé skladování vyhořelého jaderného paliva.   Společné dopisy z lokalit Březový potok, Horka a Hrádek jsou k dispozici v příloze.