Poslanecká sněmovna ve středu 16. června 2021 v závěrečném třetím čtení přijala vládní návrh zákona o podpoře nových jaderných reaktorů. Hlasy především poslanců ANO, ČSSD a ODS odmítla zastropovat garantovanou výkupní cenu elektřiny z nových reaktorů, čímž by omezila negativní dopady na spotřebitele elektřiny [pozměňovací návrhy dostupné na webu Poslanecké sněmovny]. Pokud zastropování do zákona nevrátí Senát, bude dnešní rozhodnutí dopadat na spotřebitele od uvedení elektrárny do provozu po roce 2040 až do konce století. Ve stínu dohody poslanců demokratické opozice s ministrem Karlem Havlíčkem o vložení bezpečnostní pojistky, vyřazující z podpory Rusko a Čínu, tak zůstaly zásadní dopady přijetí zákona pro státní rozpočet i peněženky spotřebitelů elektřiny.
Zpravodajský kanál CNN přinesl 14. června informaci o tom, že vládní bezpečnostní experti Spojených států se zabývají zprávou o úniku radioaktivního plynu z čínské jaderné elektrárny Tchaj-šan. Podle informací CNN požádala americké úřady o spolupráci francouzská společnost Framatome, která zmíněnou elektrárnu částečně vlastní a pomáhá zajišťovat její provoz. Framatome svoji žádost odůvodnil bezprostředním radiačním ohrožením. V elektrárně Tchaj-šan byly uvedeny do provozu první reaktory EPR vyvinuté francouzskou společností Areva (nyní Framatome), které se stavějí i ve finském Olkiluotu a francouzském Flamanville.
Starostové a zástupci spolků z různých částí republiky sdružení v Platformě proti hlubinnému úložišti, se po pandemií vynucené pauze setkali v obci Temelín i se starosty z nově přidané lokality Janoch, s nimiž si vyměnili zkušenosti z jednání se státními úřady a názory na další postup. Diskutován byl také aktuální návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu, který připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Energetická společnost Southern Company, která je hlavním investorem výstavby jaderné elektrárny Vogtle, potvrdila odklad spuštění prvního z rozestavěných bloků označovaného jako Vogtle 3. Odklad zprovoznění bloku, které bylo podle posledních oficiálních podkladů plánováno na listopad 2021, očekávala Vogtle Monitoring Group již před několika měsíci.
Závažná havárie, ke které došlo před deseti lety v japonské Fukušimě, změnila přístup k jaderné energetice. Nikolaus Müllner z vídeňské univerzity, který zastupuje Rakousko v komisi Nuclear Safety Standards Comittee, sleduje tuto změnu. K rozvoji jaderné energetiky podle něj nedojde hned z několika důvodů.
Plány Maďarska, postavit ke stávajícím čtyřem reaktorům v jaderné elektrárně Paks další dva nové, naráží kvůli riziku zemětřesení v této oblasti na velkou kritiku odborníků. Ve studii, kterou zadalo rakouské ministerstvo životního prostředí a kterou koordinoval Spolkový úřad pro životní prostředí (UBA), dochází geologové k závěru, že se maďarská jaderná elektrárna nachází přímo v zemětřesné zóně. Helmut Decker (Institut pro geologii na univerzitě Vídeň) a Esther Hintersberger (Geologický spolkový úřad) varují: „Možnost výskytu dlouhodobého posunu povrchu v lokalitě Paks II nemůžeme odbornými doklady zcela vyloučit. Lokalitu Paks II je tedy nutno považovat za nevhodnou.“