Aktuality

Nezisková organizace Nonproliferation Policy Education Center (NPEC) ze Spojených států vydala na začátku prosince 2021 studii rizik spojených s útokem provedeným pomocí řízených střel nebo dronů na jaderné elektrárny provozované nebo rozestavěné v zemích Blízkého východu. Motivací ke zpracování studie je historická zkušenost s útoky na jaderná zařízení během válečných konfliktů v regionu během minulých čtyřiceti let, ať už ze strany Íránu, Iráku nebo Izraele. NPEC zároveň bere v úvahu vliv vývoje vojenských technologií – řízené střely a drony, kterými disponují nejen armády regionálních mocností, ale také povstalecké a teroristické skupiny, jsou daleko přesnější, než bombardování a rakety použité při minulých útocích.

Ekologické organizace Hnutí DUHA, Greenpeace a Calla vítají, že se nová vláda v programovém prohlášení shodla na stanovení konkrétního roku, k němuž se má země připravit na konec uhlí. Rok 2033 by sice dle ekonomického výhledu i nutnosti rychle snižovat emise skleníkových plynů neměl být definitivním cílem a ČR by se měla připravit i na odklon od uhlí nejpozději v roce 2030, ale v současnosti dává vládou zvolený termín první rozumný a jasný rámec pro odklon od neudržitelného spalování nejšpinavějšího fosilního paliva. Možnost ČR zbavit se spalování uhlí byla prověřena již několika na sobě nezávislými modelováními elektroenergetické soustavy a teplárenství [1].

Senát Parlamentu České republiky se přidal k Poslanecké sněmovně a podpořil stanovisko, které žádá zařazení jaderné energetiky mezi udržitelné environmentální technologie v rámci taxonomie Evropské unie, která má napomoci k plnění evropských klimatických cílů [1]. Ideologický postoj bez potřebné odborné argumentace a diskuse tak v českém Parlamentu dostal přednost. Jaderná energetika přitom nesplňuje kritéria, která jsou k zařazení pro jednotlivé technologie a činnosti do zmíněné taxonomie stanovena.  V souvislosti s tlakem Česka, Francie, ale i dalších zemí panuje obava, že rozhodnutí Evropské komise, které je aktuálně očekáváno 22. prosince, tak bude navýsost politické.

Vláda premiéra Andreje Babiše je u konce a zákon, který měl zajistit respektování zájmů obcí a jejich občanů při výběru a povolování hlubinného úložiště vysoko radioaktivních odpadů, stále neexistuje. Legislativní rada vlády přerušila projednávání návrhu, který vládě po letitých průtazích předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu [1].  Jeho obsah je však ve vážném rozporu nejen s dotčenými obcemi sdruženými v Platformě proti hlubinnému úložišti, ale i se Svazem měst a obcí ČR. Samosprávy od zákona očekávají výraznější posílení svých možností při rozhodování o úložišti, jaké je starostům slibováno od roku 2011, kdy první práce na této legislativě začaly a které požaduje český atomový zákon i evropská směrnice [2].  Očekáváme, že nová vláda v souladu se svojí koaliční smlouvou návrh přepracuje ve spolupráci s obcemi [3].

Britský deník The Times informoval o možném zpoždění ve výstavbě elektrárny Hinkley Point z důvodu úpravy konstrukce tlakové nádoby reaktoru. Úprava by byla nutná v případě, že vyšetřování potvrdí jako příčinu poškození palivových tyčí v čínské elektrárně Tchaj-šan chybnou konstrukci tlakové nádoby. Šetření probíhá od srpna 2021, kdy byl reaktor v jihočínské provincii Guangdong kvůli problému s palivovými tyčemi odstaven. Jde o reaktor EPR, tedy stejný typ jaký je plánován pro Hinkley Point. Provozovateli reaktoru jsou čínská společnost CGN a francouzská EDF, které jsou také hlavními partnery pro výstavbu britského projektu.

Aktuální analýza profesora Stephena Thomase Kdo chce stavět Dukovany? varuje, že všechny v poslední době stavěné reaktory francouzské EDF, kanadsko-amerického Westinghouse a jihokorejské KHNP jsou minimálně o čtyři roky, ale také o více než deset let zpožděné. V případě, že jsou spolehlivě známy náklady (EDF a Westinghouse), stály všechny spuštěné či téměř dokončené reaktory minimálně dvojnásobek ceny předpokládané při zahájení výstavby a mnohem více než v době, kdy byly tyto projekty poprvé představeny.  Firmy EDF a KHNP pak nemají žádný tlakovodní reaktor s limitem výkonu 1 200 MW, který je požadován pro Dukovany, jenž by byl někde stavěn, objednán nebo získal licenci.