Aktuality

Vláda Borise Johnsona představila záměr uvolnit 12 miliard liber na balík opatření nazývaný zelenou průmyslovou revolucí. Cílem je podpořit rozvoj řady odvětví od mořských větrných elektráren přes využívání vodíku až po úspory v budovách a elektromobilitu. Součástí balíku je i rozvoj jaderné energetiky. Ten však bude narážet na ekonomickou realitu.

Dukovany II je největším ekonomickým projektem v České republice za posledních 30 let, který nese ohromná ekonomická a bezpečnostní rizika. Je připravován uspěchaně, bez jednoznačně vyjasněné strategie (obchodní model, financování, způsob zajištění bezpečnostních zájmů ČR), bez dostatečné odborné diskuse, a zejména bez konsenzu napříč politickou reprezentací, a to během probíhající bezprecedentní koronavirové krize, která bude mít obrovské, nejen ekonomické dopady.

Poslanecká sněmovna na mimořádné schůzi v pátek 20. listopadu nezvládla projednat návrh zákona o podpoře nových jaderných reaktorů. Kromě debaty o požadavcích opozice, aby nejdříve bylo vyloučeno bezpečnostní riziko, které plyne z účasti ruských a čínských firem na projektech typu nového reaktoru v Dukovanech zazněla řada výhrad k ekonomickým dopadům návrhu.

Úsilím části poslanců, zejména KSČM a SPD, byla na pátek 20. listopadu na 10 hodinu svolána mimořádná schůze Poslanecké sněmovny s cílem projednat ve druhém čtení návrh vládního zákona, který má zajistit bezprecedentní veřejnou finanční podporu pro stavbu nových velkých jaderných reaktorů.  Poslanci však dostali návrh bez věrohodných ekonomických analýz, ukazujících na skutečné náklady, které v budoucnu zaplatí jak spotřebitelé elektřiny, tak i daňoví poplatníci. Parlament se schválením zákona v navržené podobě zbaví poslední možnosti jak ovlivnit výslednou výši veřejné podpory i jaké projekty budou podpořeny.   

Po Státním úřadu pro jadernou bezpečnost se k projektu podzemního výzkumného pracoviště (PVP) Bukov, který nechala postavit a provozuje jej Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) na místě bývalých uranových dolů u Dolní Rožínky, kriticky vyjádřila další státní instituce – Nejvyšší kontrolní úřad: „Výdaje na provoz pracoviště nepovažuje NKÚ za dostatečně účelné a hospodárné.“ Na problematičnost projektu od počátku upozorňují i spolky Calla a Nechceme úložiště Kraví hora. Vznikl bez opory v tehdy platné vládní Koncepci nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem a bez toho, aby o investicích do přípravy a stavby PVP (107 mil. Kč) rozhodla vláda skrze každoročně schvalované plány činnosti SÚRAO, více zde.

Platforma proti hlubinnému úložišti sdružující 51 měst, obcí a spolků je přesvědčena o nutnosti změnit dosavadní postup při hledání řešení, jak naložit s vyhořelým jaderným palivem. Zpoždění, které hledání místa pro hlubinné úložiště nabralo, nelze nahradit spěchem. Naopak před pokračováním je nejprve nezbytné přijmout stále neexistující zákon o zapojení obcí do výběru úložiště a také dobře připravit a projednat pravidla případného pokračování.  Ve vší vážnosti pak zvážit i jiné varianty naložení s nebezpečným dědictvím jaderné energetiky. Dlouhodobé skladování by mohlo dát časový prostor pro hledání bezpečnějšího řešení, než je jeho „zakopání v zemi“.