Vláda rozhodla o vypsání výběrového řízení na dodavatele nového reaktoru pro rozšíření jaderné elektrárny Dukovany. Učinila tak i přesto, že nebyla zpracována analýza ekonomické a bezpečnostní výhodnosti rozvoje jaderných elektráren, jak ji před volbami slibovala koalice Pirátů a hnutí STAN [1], za níž je ve vládě i nynější ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Calla i Hnutí DUHA varují, že veřejně zaznívají nereálná, podceněná očekávání ohledně ceny projektu a možné doby zprovoznění. Domnělé řešení našich energetických potřeb stavbou velkých jaderných reaktorů pak odvádí pozornost od zvyšování energetické efektivity a rozvoje obnovitelných zdrojů, kde máme velké rezervy oproti jiným technologicky vyspělým zemím.
Ministerstvo pro místní rozvoj dne 11. ledna 2022 zamítlo námitky Dětí Země, že ředitel krajského úřadu v Jihlavě a jeho zaměstnanci představují systémové riziko podjatosti, pokud by rozhodovali o umístění nového jaderného bloku v Dukovanech. Následně ředitel krajského úřadu dne 9. února 2022 obdobně rozhodl, že starosta Třebíče a ani nikdo ze zaměstnanců městského úřadu nejsou podjatí. Děti Země proti oběma rozhodnutím podaly odvolání, o nichž rozhodne ministr Ivan Bartoš a jeho ministerstvo.
Již více než 51 miliard korun stálo odstraňování škod po těžbě a zpracování uranu v České republice. Vyplývá to ze zprávy, se kterou se seznámila vláda 9. března. Ta zároveň rozhodla o uvolnění dalších nezbytných miliard na sanaci následků po chemické těžbě uranu v oblasti Stráže pod Ralskem, která si až doposud vyžádala přes 34 miliard korun. Předpokládaná celková potřeba finančních prostředků pro další pětileté období 2023–2027 je v této oblasti vyčíslena na více než 8 miliard korun. Do roku 2037, do kdy zde mají sanační práce probíhat, ale přinejmenším třikrát tolik [1].
Ukrajina provozuje 15 jaderných reaktorů a na území jaderných elektráren se nachází značné množství vysoce radioaktivního odpadu. Vojenské operace v blízkosti jaderných elektráren znamenají velké riziko havárie v důsledku záměrného útoku, náhodného zásahu, nebo zranění obsluhy. Hlavním problémem je zajištění trvalého chlazení reaktorů i bazénů s vyhořelým palivem, které je pro bezpečný provoz i skladování jaderného odpadu nezbytné.
Americká energetická společnost Southern Company oznámila v polovině února 2022 zvýšení objemu financí, které její dceřinná firma Georgia Power vloží do výstavby jaderné elektrárny Vogtle, z 9,5 na 10,4 miliardy dolarů. Thomas Fanning, generální ředitel Southern Company, uvedl, že zvýšení nákladů souvisí s dalším odkladem spuštění obou bloků. Aktuálně odhaduje spuštění prvního bloku v posledním čtvrtletí letošního roku nebo v prvním čtvrtletí roku 2023, druhý blok má následovat o devět měsíců později. Ve srovnání s odhady z léta 2021 jde o půlroční odklad.
Vojenské manévry ruské armády v blízkosti hranic s Ukrajinou a nejistoty související s vydáním stavebního povolení vedou k pochybnostem o budoucnosti projektu jaderné elektrárny Hanhikivi u finské obce Pyhäjoki. Podle smlouvy z roku 2013 má ruská společnost Rosatom postavit v Hanhikivi jeden reaktor AES-2006 s výkonem 1200 MW. Rosatom zároveň vlastní 34 % podíl v konsorciu Fennovoima, které je investorem výstavby. Finští akcionáři, jejichž většinový podíl v konsorciu Fennovoima je podmínkou vlády pro výstavbu elektrárny, ovšem v projekt ztrácejí důvěru.