Aktuality

Společnost Fennovoima, které je investorem výstavby reaktoru ve finském Hanhikivi, podala aktualizovanou žádost o stavební povolení, ze které vyplývá další odklad uvedení bloku do komerčního provozu, tentokrát do roku 2029. Oficiálním důvodem pro změnu žádosti o stavební povolení je „změna okrajových podmínek“. Fennovoima počítá s vydáním povolení v roce 2022 a zahájením výstavby v roce 2023. Podle původního plánu měl být reaktor spuštěn v roce 2024.

Obce z lokalit, které vláda vybrala jako vhodné pro hledání místa pro konečné uložení vysoceradioaktivních odpadů - Březového potoka v Pošumaví, Horky na Třebíčsku, Hrádku na Jihlavsku a Janoch u Temelína, dostaly od Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) nabídku nominovat svého zástupce do tzv. lokální pracovní skupiny. V každé z těchto lokalit by měla vzniknout samostatná.   Podle návrhu Statutu, který starostové obdrželi (přílohou), však o žádný deklarovaný otevřený dialog nemá jít, zástupci obcí tu mají být ve velmi nerovnoprávném postavení vůči zástupcům státu.   Platforma proti hlubinnému úložišti navíc připomíná, že uplynulé desetiletí bylo plné nenaplněných slibů ministrů průmyslu i SÚRAO. Pokud má začít dialog s obcemi, pak přinejmenším zákon, posilující jejich práva by měl nejprve spatřit světlo světa ve Sbírce zákonů.

Američan Bill Gates je pro jadernou energii, kterou považuje za možné řešení klimatických změn. Claudia Kempfert a Christian Hirschhausen z německého institutu DIW to považují za nemožné. Bill Gates je zvyklý, že se nemýlí. Ale tentokrát je na omylu rovnou pětkrát. Není vhodné oživovat jadernou energii – nemůže být totiž řešením klimatických změn.

Ve středu 14. dubna ráno před zasedáním Poslanecké sněmovny vítaly kolemjdoucí poslance a poslankyně nápisy: „Stovky miliard budou splácet ještě naši vnuci!” a “Ne tunelu Moskva-Dukovany!”. Na programu probíhající  schůze Poslanecké sněmovny je totiž opět závěrečné třetí čtení tzv. Lex Dukovany, sporného návrhu zákona, který má podpořit stavbu nového reaktoru.

U příležitosti desátého výročí havárie jaderné elektrárny Fukušima Daiiči připravila redakce Deutsche Welle rozhovor s Myclem Schneiderem, který přinášíme se svolením autora v českém překladu. Zatímco si Japonsko připomíná desáté výročí od havárie jaderné elektrárny Fukušima Daiiči, probíhá v celosvětovém měřítku debata o možnostech využití rozvoje jaderné energetiky pro omezení rizik spojených s globální změnou klimatu. Řada lidí zabývajících se ochranou životního prostředí nasazení jádra odmítá kvůli riziku havárií typu Fukušimy a problému s dlouhodobým ukládáním jaderného odpadu. Na druhé straně má jaderná cesta své zastánce díky schopnosti vyrábět velké množství elektřiny s nízkými emisemi oxidu uhličitého. Deutsche Welle problém rozebírá v rozhovoru s Myclem Schneiderem.

Přínos obnovitelné energie nebyl ve Švédsku nikdy tak velký, jako v roce 2020 a to navzdory odstavování starých nevyhovujících jaderných reaktorů. Nadále se očekává, že se bude snižovat energetická náročnost švédského průmyslu a zvyšovat objem produkce energie z obnovitelných zdrojů. Všechny parlamentní strany ve Švédsku se shodují na tom, že švédský export energie z obnovitelných zdrojů je klimaticky výhodný, protože snižuje potřebu výroby elektřiny z fosilních zdrojů i v sousedních zemích. A chtějí nadále tento vývoz obnovitelné energie podporovat.