Aktuality

Hodnocení první globální zprávy o jaderném odpadu (The World Nuclear Waste Report 2019 – Focus Europe), které publikovala v prosincovém vydání časopisu Nuclear Monitor Christiana Mauro, nepochybně stojí za pozornost. Vedle základního zjištění, tedy že přesně nelze určit, kolik jaderného odpadu se na světě nachází, a zatím nevíme, jak s ním naložit, si všímá také regionálních rozdílů i společných prvků.

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) v Plánu činnosti na letošní rok [1], který má dnes odsouhlasit vláda, přiznává, že dojde k posunutí časových milníků výběru lokality pro úložiště oproti schválené Koncepci nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem. Takový posun při jednáních se starosty až dosud zásadně odmítala. Obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti ale kritizují, že k odkladu nemá dojít v případě prvního kroku – výběru preferovaných čtyř lokalit z dnešních devíti. SÚRAO i Ministerstvo průmyslu hodlají dodržet termín tohoto výběru v červnu 2020 navzdory tomu, že slibovaný návrh zákona o zapojení obcí je teprve v plenkách.  Jeho aktuální podobu, která postavení obcí nezlepší, navíc starostové ostře odmítají.  

Finská společnost Teollisuuden Voima Oyj (TVO), která je investorem výstavby reaktoru EPR v jaderné elektrárně Olkiluoto, právě zveřejnila aktualizovaný harmonogram dokončení a spuštění bloku, podle kterého má být uveden do provozu až v březnu 2021. Ve srovnání s posledními odhady, které předpokládaly spuštění v červenci 2020, jde o další odklad, tentokrát o tři čtvrtě roku. TVO odklad zveřejnila poté, co obdržela aktualizovaný harmonogram spouštění reaktoru od dodavatelského konsorcia Areva/Siemens.

Slibované posílení práv obcí při výběru úložiště cestou nového zákona se nekoná. Ministerstvo průmyslu a obchodu neakceptovalo prakticky žádné připomínky obcí, které si samo vyžádalo a dál tak pracuje s naprosto nevyhovující podobou zákona o zapojení obcí do procesu výběru a výstavby úložiště radioaktivních odpadů. Reakci ministerstva obce sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti na svém členském shromáždění označily za arogantní. Pokud by pokračovalo ignorování oprávněných zájmů dotčených obcí při přípravě zákona, pak by obce musely zvážit, zda mají zapojením do poradního expertního panelu pro výběr lokalit vytvářet dojem otevřeného a férového postupu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu dál připravuje obnovu neefektivní a špinavé těžby uranu na území České republiky. Státní podnik DIAMO požádal Ministerstvo životního prostředí o stanovení průzkumného území pro průzkum výhradního ložiska radioaktivních nerostů Brzkov za účelem přípravy otevírky tohoto ložiska. Dnes k tomu účelu probíhá ústní jednání na Obecním úřadě v Brzkově nedaleko Jihlavy. Žádost je v rozporu s vládní Surovinovou politikou [1] a veřejný zájem na případné těžbě tak malého množství uranové rudy z tamního podzemí nemůže převýšit zájem obyvatel dotčených obcí na zdravé životní prostředí. Proto Calla – Sdružení pro záchranu prostředí jako účastník řízení navrhla žádost zamítnout.

V roce 2012 vyšel najevo obří skandál, se kterým se jihokorejský jaderný průmysl dodnes plně nevyrovnal. Korejský jaderný dozor tehdy odhalil rozsáhlé falšování bezpečnostních certifikátů u řady součástí jaderných reaktorů, které umožnilo nasazení nestandardních dílů. Systém falšování fungoval díky síti systematicky uplácených odpovědných pracovníků patrně již od roku 2004. Korejský jaderný dozor došel k závěru, že celkem bylo zfalšováno 2 114 zkušebních protokolů, které se týkaly jak náhradních dílů pro provozované reaktory, tak součástí pro rozestavěné bloky. U dalších 3 408 nebylo možné prokázat, zda jsou zfalšované či nikoli.