Aktuality

Zástupce obcí v poradním panelu expertů ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) geolog Matěj Machek zveřejnil své stanovisko k přípravě Metodiky zúžení počtu lokalit pro hlubinné úložiště. Upozorňuje v něm na velký časový tlak, který znemožňuje důkladnou práci.   Podstatným problémem podle něj také je, že: „Konečné vyjádření jednotlivých členů panelu k Metodice probíhá  v  okamžiku,  kdy  většina  zpráv, které by měly být vypracovány na jejím základě, je již v pokročilé fázi zpracování či je dokonce již vyhotovena.“ Nyní během pouhých několika týdnů mají být na základě metodiky vybrány obce, které budou i nadále ohrožovány projektem konečného úložiště vyhořelého jaderného paliva.

Tom Burke, ředitel konzultační společnosti E3G, reagoval na svém blogu na londýnské zveřejnění ročenky World Nuclear Industry Status Report komentářem, který přinášíme ve zkráceném překladu. Přesná data, která dlouhodobě přináší World Nuclear Industry Status Report (WNISR), jsou stále důležitějším zdrojem spolehlivých informací. Skutečný svět se liší od mediálních titulků s několikahodinovou životností a uvedený dokument má výrazně lepší vypovídací hodnotu.

Stávající způsoby ukládání vysokoaktivního jaderného odpadu jsou „velice“ nebezpečné, jak upozorňují vědci. Výzkumníci z Univerzity státu Ohio zjistili, že dlouhodobé plány na ukládání radioaktivního odpadu z výroby jaderných zbraní jsou neudržitelné a povedou k uvolňování radioaktivního materiálu do životního prostředí. Materiály používané při ukládání nebezpečných odpadů korodují mnohem rychleji, než byla původní představa.

Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv se kriticky vyjádřily k návrhu zákona o zapojení obcí do vyhledávání hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů, který připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu [1].  Obě uskupení zastupující více než 4 700 měst a obcí z celé republiky, ve kterých žije naprostá většina obyvatel, v připomínkách k zákonu požádaly o výrazné posílení možností samospráv při rozhodování o úložišti [2]. Zásadní kritické připomínky vzneslo také Ministerstvo vnitra, které upozornilo, že návrh zákona deklarované posílení práv obcí a jejich občanů ve skutečnosti nezajišťuje [3]. Odsudek návrhu zákona je tak ve shodě s názorem Platformy proti hlubinnému úložišti, sdružující obce a veřejnost z lokalit, na nichž stát úložiště hledá. Ta přijala k postupu ministerstva své nesouhlasné stanovisko.

Calla ve spolupráci s Hnutím DUHA vydala další číslo zpravodaje Jaderný odpad, který je věnovaný problematice hledání řešení, jak naložit s jaderným odpadem. Po nadějných změnách ve vedení Správy úložišť zkraje roku 2019, jež slibovaly odblokování konfliktní patové situace mezi obecními samosprávami a státními úřady, se nám zase začíná stmívat. Návrh zákona, který měl zlepšit postavení obcí, nepřináší potřebné změny a vyžádané připomínky obcí ministerští úředníci zahodili.  Zodpovědný ministr průmyslu Havlíček pak razantně slibuje vybrat čtyři lokality do poloviny nadcházejícího roku 2020 navzdory všem.

Hodnocení první globální zprávy o jaderném odpadu (The World Nuclear Waste Report 2019 – Focus Europe), které publikovala v prosincovém vydání časopisu Nuclear Monitor Christiana Mauro, nepochybně stojí za pozornost. Vedle základního zjištění, tedy že přesně nelze určit, kolik jaderného odpadu se na světě nachází, a zatím nevíme, jak s ním naložit, si všímá také regionálních rozdílů i společných prvků.