Aktuality

Návrh věcného záměru zákona o zapojení obcí do výběru úložiště je po mnoha odkladech připraven pro jednání vlády [1]. Jde na něj s rozporem se svazy zastupujícími zájmy více než 4 700 měst a obcí z celé republiky – Svazem měst a obcí, Sdružením místních samospráv i Platformou proti hlubinnému úložišti, které od zákona očekávají výraznější posílení možností samospráv při rozhodování o úložišti. Takové, jaké je starostům slibováno od roku 2011, kdy první práce na zákoně začaly a které dnes Ministerstvo průmyslu a obchodu odmítá. 

První etapa hledání místa pro konečné hlubinné úložiště vysoceradioaktivních odpadů má podle představ státních úřadů skončit do konce června vládním souhlasem s výběrem čtyř lokalit z dnešních celkem devíti. Trvala déle než patnáct let a byla provázena podváděním a nesplněnými sliby ze strany zodpovědných politiků a státních úředníků. Zásadně tak byla nabourána důvěra starostů a obyvatel obcí, kteří ani dnes nemají jistotu, že v budoucnu nedojde k dalším změnám.  Především dodnes nebyla posílena práva obcí novým zákonem, který má řešit jejich zapojení do výběru úložiště. 

Ministerstvo průmyslu zpracovalo návrh zákona, kterým se vytváří podpora nových jaderných reaktorů, a plánuje jej ve zrychleném režimu protlačit vládou i parlamentem - bez možnosti podávání pozměňovacích návrhů a odborné diskuse na výborech [1]. Byl také neobvykle omezen počet ministerstev, která mohou zákon s potenciálně obrovskými finančními dopady na spotřebitele elektřiny připomínkovat [2]. Hlavním principem zákona jsou garantované výkupní ceny pro elektřinu z jaderných reaktorů, které se následně rozpočítají do účtů za elektřinu všem jejím odběratelům.

Poslední dubnové pondělí oznámil ministr průmyslu Karel Havlíček zásadní informaci: projekt výstavby nového bloku v elektrárně Dukovany bude podpořen garancí minimální výkupní ceny. Víme tedy, jakým způsobem bude vláda motivovat ČEZ, aby investoval projekt, ke kterému by společnost v rámci svého podnikatelského plánu nepřistoupila. Podrobnosti nebyly zveřejněny, ale je možné pracovat s dostupnými informacemi ze zahraničí.

Poslední dubnový den byl po 47 letech provozu definitivně odstaven reaktor Indiana Point 2 ve státě New York. Ukončení provozu druhého bloku elektrárny, která se nachází u řeky Hudson necelých 50 km od centra New York City, předcházela dohoda mezi provozovatelem elektrárny, společností Entergy, a vedením státu New York. O uzavření elektrárny dlouhodobě usiloval guvernér Andrew Cuomo, který jinak provoz jaderných reaktorů na území státu podporuje.

Na programu jednání vlády je informace o dalších 2,8 miliardách korun, které má Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) poskytnout podniku DIAMO za zajištění provozuschopnosti podzemního výzkumného pracoviště (PVP) Bukov do roku 2030. Celkem tedy mají hornické práce a provoz přijít na více než 3,2 miliard korun. To je výrazně více, než uvádělo ministerstvo průmyslu v roce 2016 [1]. Tehdy to mělo být  1,8 miliardy korun a to navíc oproti výše zmíněným částkám včetně výzkumných experimentů. Pokračuje tak odčerpávání financí z jaderného účtu na projekt, který od počátku provázela řada pochybností a jehož reálný přínos k vývoji bezpečného hlubinného úložiště je sporný.